81.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Jiří Svoboda
Jiří Svoboda
Vzpomínka na profesora Lubomíra Nového
A Memory of Professor Lubomír Nový
abstract |
view |
rights & permissions
Jsem rád, že mohu přispět ke vzpomínání na profesora Lubomíra Nového, a vážím si toho, že jsem mohl být jedním z mnoha jeho studentů. Lubomír Nový dokázal koncem šedesátých let spolu se svými kolegy vytvořit na Katedře dějin filosofie brněnské Filosofické fakulty pro nás studenty velmi vstřícnou atmosféru. On sám v ní vynikal především svým dyna- mismem. Zkouška u něho nebyla jednoduchá, protože byla současně školou kladení otázek a hledání odpovědí. Myslím, že toto kladení otázek a hledání odpovědí bylo jeho celoživotním krédem. Díky němu byl také jednou z profilových osobností tvůrčího filosofického myšlení u nás v letech šedesátých. A tvůrčí osobností zůstal i v letech devadesátých, tedy po návratu ke své profesi po vynucené odmlce.
I am glad that I can contribute to the commemoration of professor Lubomir Novy and I appreciate that I had the chance to be one of his many students. Lubomir Novy was, together with his other colleagues, able to create a very friendly environment for us students. He stood out with his dynamism. His exams were not easy, because it was always a lesson in creating questions and searching for answers. I think that this "creating questions and searching for answers" was his lifelong attitude. Thanks to this, he was one of the main personalities of philosophical thought in this country in the sixties. He remained creative even in the nineties when he returned to his profession after an enforced break.
|
|
|
82.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Jana Nechutová
Jana Nechutová
Lubomír Nový v proměnách fakultní atmosféry (1960-1996)
Lubomír Nový and the Change of the Faculty Atmosphere (1960-1996)
abstract |
view |
rights & permissions
Jubilejní studie představuje Lubomíra Nového v prostředí Filozofické fakulty tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykovy univerzity) od 60. let, kdy byl významným účastníkem neformálních interdisciplinárních diskusí o společenských i odborných otázkách. Sledujeme jej pak v obrodném procesu konce 60. let i v následujícím období tzv. normalizace, kdy jej nezbytnost přiměla orientovat se spíše k problémům sociologickým. Text uzavírá několik zmínek o vybraných Nového monografiích.
This paper was written on the occasion of Lubomír Nový's jubilee and introduces him as a member of the Faculty of Arts of the Masaryk (J. E. Purkyně) University, where he participated in informal interdisciplinary discussions on social and scientific topics in the 1960s. We follow him then during the renewal process in the end of the 60s and in the following period of so called normalisation, when he was forced to deal with rather sociological topics. Finally, we bring some remarks about his monographs.
|
|
|
83.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Jan Zouhar
Jan Zouhar
Lubomír Nový a TGM
Lubomír Nový and TGM
abstract |
view |
rights & permissions
Nového knížka Filosof T. G. Masaryk (1994) má tři roviny, které se přirozeně neustále stýkají a prolínají: bilancování dosavadní masarykovské literatury s důrazem na rozbor literatury nejnovější, pokus o systematizaci Masarykova díla, postižení jeho vnitřní logiky a vřazení do evropských souvislostí (Brentano, Husserl), a konečně otevírání a řešení otázek, které je možné v užším slova smyslu označit za problémové a aktuální. Nový ukazuje, jak pomáhá Masarykovo myšlení vracet znovu otázku smyslu a řádu našeho usilování a tvoření.
Nový's book Philosopher T G. Masaryk (1994) has three layers, which naturally contact and merge: Firstly, Nový reviews existing literature on TGM with an emphasis on the most recent contributions. Secondly, he attempts to arrange and systematize Masaryk's work, map its internal logic and classify it in European context (Brentano, Husserl). Finally, he asks and answers questions that can be, in a narrower sense of the words, called problematic and topical. Nový shows how Masaryk's thought helps to revive the question of the meaning and order of our endeavour and creativity.
|
|
|
84.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Jiří Gabriel
Jiří Gabriel
Dvacet let bez Lubomíra Nového
Twenty Years W ithout Lubomír Nový
abstract |
view |
rights & permissions
Na úvod připomínám medailon Josefa Zumra k Lubošovým šedesátinám ve Filosofickém časopisu 1995, jako doklad, že našeho tehdejšího vedoucího katedry si vážili nejen filosofové z Brna. Luboš se narodil ve stejném roce jako já, ale středoškolská studia stihl dokončit o rok dříve. Tak se stalo, že jsem se s ním v roce 1950 na Filosofické fakultě setkal jako s učitelem- -asistentem (na jeho přednášce z etiky) a on se mnou jako s jedním ze svých prvních univerzitních posluchačů filosofie. Když jsem s ním od roku 1954 působil na jedné katedře, setkávali jsme se nejen „služebně”, ale i jako kamarádi mimo školu; nezapomenutelné mi zůstávají např. naše zájezdy na slovenskou chalupu k Pavlu Páclovi, kde jsem se utvrzoval v poznání, jak přirozeně Luboš umí být výborným společníkem i v takovém prostředí (nejen při karetních hrách, ale i když jsme se snažili přispět k údržbě Pavlovy chalupy a k její přípravě na zimní období). Pokusil jsem se povědět pár slov o Lubošově vztahu k rodině, v níž se narodil, k jeho vlastní rodině, k rodnému kraji, a ovšem i Lubošovi učiteli, všemi studenty oblíbeném a váženém. Muselo - bohužel - nakonec dojít i na slova obdivu k jeho statečnému zápasu s nemocí, které posléze podlehl.
First, I have to mention a medallion of Josef Zumr for Luboš's sixtieth birthday, published Filosofický časopis in 1995, as a proof that our former head of the department was respected not only by philosophers from Brno. Luboš was born in the same year as me, but managed to finish his secondary school studies one year earlier. So it happened that in 1950 I met him at the Faculty of Arts as an assistant professor (in his lecture on ethics); and he met me as one of his first philosophy students. Since we worked at the same department since, and we were meeting not only as colleagues, but also as friends outside the university. What remains unforgettable are for instance our tours to the Slovak cottage to visit Pavel Pácl where I was fortifying my knowledge of how naturally Lubos could be an excellent companion in such an environment (not just during card games, but even when we tried to contribute to the maintenance of Pavel's cottage and its preparation for the winter). I tried to say a few words about Luboš's relation to the family to which he was born, to his own family, to his native region, and indeed about Luboš as a teacher who was popular and esteemed among all students. Unfortunately, it had to come eventually to the words of admiration for his valiant struggle with a disease that eventually succumbed
|
|
|
85.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Daniel Štěpánek
Daniel Štěpánek
Tělesnost svobody v raném díle Simone de Beauvoir
Bodily Freedom in Early Writings of Simone de Beauvoir
abstract |
view |
rights & permissions
Podoba francouzské filosofie druhé poloviny 20. století je silně ovlivněna způsoby koncep- tualizace úlohy těla během vnímání. Tělesnost, která pro vědomí zprostředkovává prožitky, utváří veškeré vztahy člověka k druhým. V díle Simone de Beauvoir je třeba chápat svobodu jako podmíněnou specifickým způsobem prožívání těla člověkem. Cílem tohoto příspěvku je ozřejmit povahu této specifičnosti. Naším výchozím zdrojem k dosažení stanoveného cíle je první novela Beauvoir, Pozvaná (ĽInvitée), kde je v dialozích jednotlivých postav možné nahlédnout nejen povahu specifického způsobu prožívání těla, ale i povahu svobody, která je tímto způsobem podmíněna.
What is being analyzed and subsequently interpreted in our study, is Simone de Beauvoir's conception of freedom and its bodily determination. Because we are using Beauvoir's first novel, She Came to Stay (ĽInvitée), where her first conceptualization of these fenomenons can be found. Although this novel is strongly based on dialogues between three main characters, we are convinced, that it is precisely their dialogue, what allows specificity of Beauvoir's conceptions. Therefore, by interpreting some of these dialogues we are trying to make clear, where according to Beauvoir freedom begins and how it is being limited.
|
|
|
86.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Z knižních novinek Katedry filosofie
Z knižních novinek Katedry filosofie
|
|
|
87.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Jiří Gabriel
Z Jednoty filosofické
Z Jednoty filosofické
|
|
|
88.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 1
Jiří Gabriel
Jiří Gabriel
Poznámky k životu a dílu filosofa Mihajlo Rostohara
Notes on the Life and Work of the Philosopher Mihajlo Rostohar
abstract |
view |
rights & permissions
Profesor filosofie a psychologie, slovinský rodák Mihajlo Rostohar (1878-1966), je známý především jako zakladatel Psychologického ústavu na FF MU a tvůrce brněnské celostní a experimentální psychologické školy. Méně často se připomíná, že v letech 1923-1926 byl vedoucím Filosofického semináře na FF Masarykovy univerzity a že jeho přechod z Karlovy univerzity, kde se v roce 1911 habilitoval z filosofie, do Brna byl ovlivněn také tím, že se tu s ním počítalo jako s nástupcem Otakara Zicha ve vedení filosofického semináře (psychologii, někdy i noetiku v něm přednášel až do roku 1939). Článek se zaměřuje na filosofická témata, většinou spjatá s jeho pojetím psychologie, pro něž se dostával do sporů zejména s pozitivisticky orientovaným Františkem Krejčím. Do popředí autorovy pozornosti se vedle Rostoharova názoru na náboženství dostávají jeho psychologické analýzy procesu poznání, jednotlivých jeho prvků smyslových i racionálních (Rostohar se habilitoval prací o hypotetických soudech), o úloze jazyka při myšlení, a v neposlední řadě také o odpovědnosti badatele za názory, jež předkládá veřejnosti. Rostoharovu bohatou činnost veřejnou, spolkovou a osvětovou připomíná závěrečná pasáž o jeho (stále aktuální) publikaci Národnost a její mravní význam.
Professor of philosophy and psychology, native Slovenian, Mihajlo Rostohar (1878-1966) is known primarily as the founder of the Institute of Psychology at Masaryk University in Brno and as the founder of the holistic and experimental psychological school in Brno. Less frequently it has been remembered that in the years 1923-1926 he was the head of the Seminar of Philosophy at the Faculty of Arts, Masaryk University and that his transition from Charles University, where he received a habilitation in philosophy in 1911, to Brno was also influenced by the fact that he was considered as Otakar Zich's successor in the leadership of the Seminar of Philosophy (he lectured psychology, sometimes epistemology there until 1939). This article focuses on philosophical topics, mostly connected with his conception of psychology, through which he had disputes with the positivist oriented Frantisek Krejčí. The author's attention is focused on, besides Rostohar's opinion on religion, his psychological analyses of the process of cognition, the individual sensory and rational elements (Rostohar was awarded by his habilitation degree with the work on hypothetical judgments), the role of language in thinking, and not least the responsibility of researchers for their opinions, which they present to the public. The final part, which discuss Rostohar's (still up to date) book Nationality and its moral significance, recalls Rostohar's rich; public, social and educational activities.
|
|
|
89.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Josef Petrželka
Josef Petrželka
Editorial
Editorial
|
|
|
90.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Jaroslav Cepko, Andrej Kalaš, Vladislav Suvák
Jaroslav Cepko
Ako sa stala Hipparchia z Maróneie slávnou filozofkou (historicko-filozofická interpretácia fragmentu SSR V I 1)
How Hipparchia of Maroneia became a famous female philosopher (an analysis of fr. SSR V I 1 from historical-philosophical viewpoint)
abstract |
view |
rights & permissions
Cieľom článku je nanovo reflektovať činnosť jednej z najslávnejších ženských filozofiek, Hipparchie z Maróneie. Naším zámerom je ukázať, prečo sa stala v porovnaní s inými ženami antiky taká významná a v mnohom signifikantná pre ďalší vývoj procesu ženskej emancipácie. Hlavným svedectvom je pre nás fragment SSR V I 1 od Diogena Laertského, ktorý kladieme do súvislosti s ďalšími antickými správami o Antisthenovi a raných kynikoch. Dve hlavné témy Diogenovho svedectva sú Kratétova svadba s Hipparchiou a spor Hipparchie s Theodórom. Vo výklade poukazujeme na momenty, v ktorých je filozofická osobnosť Hipparchie nadčasová a inšpiratívna aj pre súčasnosť.
The aim of the paper is rethinking the activity of one of the most famous ancient women philosophers, Hipparchia of Maroneia and showing why she – compared to other women of Antiquity – became so significant in development of women’s emancipation. The main testimony for us is the fragment SSR V I 1 by Diogenes Laertius, which we put in context with other ancient reports concerning Antisthenes and early Cynics. The two main themes of Diogenes’ testimony are Crates’ “marriage” to Hipparchia, and the controversy of Hipparchia with Theodorus. We reveal the aspect of Hipparchia’s personality, which could be inspiring for modern era, as well.
|
|
|
91.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Hana Řehulková
Hana Řehulková
Otázka Pilátova: pojem „pravda“ u K. Čapka
The Question of Pilat: The Notion of “Truth” in K. Čapek
abstract |
view |
rights & permissions
Článek představuje Čapkovo pojetí pravdy z hlediska filozofie a standardní epistemologie. Na základě Čapkových teoretických i uměleckých textů se příspěvek snaží nalézt odpověď na otázku „co je pravda“ a podřadit ji korespondenční teorii pravdy
The paper presents Čapek’s conception of truth from the point of view of philosophy and standard epistemology. Based on Čapek’s theoretical and artistic texts, the paper tries to find an answer to the question “what is truth” and subordinate it to the correspondence theory of truth.
|
|
|
92.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Marek Picha
Marek Picha
Myšlenkové experimenty ve filozofii: Gettierovy příklady
Thought Experiments in Philosophy: Gettier’s Examples
|
|
|
93.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Martin Nuhlíček
Martin Nuhlíček
Návod na použitie filozofického skepticizmu
Instructions for Use of Philosophical Skepticism
|
|
|
94.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Jakub Mácha
Jakub Mácha
Analytické teorie metafory: III. Nekognitivní teorie D. Davidsona
Analytic Theories of Metaphor: III. Davidson’s Noncognitive Theory
|
|
|
95.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Petr Jemelka
Petr Jemelka
Filosofie a „Weltschmerz“
Philosophy and „Weltschmerz“
|
|
|
96.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Tomáš Korda
Tomáš Korda
Hegel versus filosof Evo Morales
Hegel versus the Philosopher Evo Morales
|
|
|
97.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Lukáš Jurík
Lukáš Jurík
Ženevčan
A Genevan
|
|
|
98.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Gabriela Renátová
Gabriela Renátová
Až jednou budu učit filosofii na střední škole…
When I teach philosophy at a secondary school one day...
|
|
|
99.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Helena Pavlincová
Helena Pavlincová
Disertace a doktorské zkoušky z filosofie na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v letech 1924–1950
Dissertations and Doctoral Exams in Philosophy at the Faculty of Arts, Masaryk University in 1924–1950
|
|
|
100.
|
Studia Philosophica:
Volume >
68 >
Issue: 1
Hana Zobalová
Hana Zobalová
Roušku dolů, klapka, jedeme
The mask down, Camera rolling, Action
|
|
|