Displaying: 61-80 of 254 documents

Show/Hide alternate language

0.169 sec

61. Studia Philosophica: Volume > 57 > Issue: 2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Věnováno Karlu Hlavoňovi
Dedicated to Karel Hlavoň

view |  rights & permissions
62. Studia Philosophica: Volume > 57 > Issue: 2
Břetislav Horyna Břetislav Horyna
I filosofové mají svůj chiliasmus
Even Philosophers Have their Chiliasm

63. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Michal Chabada Michal Chabada
Odsúdenia z roku 1277 a filozofia Jána Dunsa Scota
Condemnation of 1277 and the Philosophy of John Duns Scotus

abstract | view |  rights & permissions
Odsúdenia z roku 1277 predstavovali zásah do vedeckého výskumu mnohých scholas­tických autorov. Duns Scotus tvoril po roku 1277. Cieľom tohto príspevku je preto iden­tifikovať filozofické motívy, v ktorých sa filozofia Dunsa Scota a Odsúdení z roku 1277 prelínajú, a preskúmať, či Scotovo myslenie bolo pod priamym vplyvom Odsúdení, alebo nie. Autor príspevku tvrdí, že hlavná príčina Scotovej filozofie je v samotnej františkánskej tradícii a že vplyv Odsúdení z roku 1277 bol na Scotovo myslenie nepodstatný.
64. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Richard Sťahel Richard Sťahel
Pojem krízy v koncepcii A. Naessa
Pojem krízy v koncepcii A. Naessa

abstract | view |  rights & permissions
Chápanie pojmu krízy významne ovplyvňuje hlavnú argumentačnú líniu filozo­fických koncepcií, ktorých vznik podnietila reflexia krízy. K takýmto filozofickým kon­cepciám patrí aj hlbinná ekológia A. Naessa. Pojem krízy v jeho myslení vystupuje vo význame hrozby, ale aj príležitosti, nutnosti rozhodnúť sa, prijať závažné rozhodnutia. Má však tiež význam historickej a politickej krízy, teda situácií, v ktorých sa pod tlakom nutnosti reformulujú základné imperatívy a organizačné princípy spoločnosti. Takto široké významové spektrum pojmu krízy súvisí s tým, že Naess sa snaží osloviť nielen ekológov, ochranárov a filozofov, ale aj politológov, politikov a občianskych aktivistov, čím významne prispel k vzniku environmentalizmu ako politického hnutia i politickej ideológie.
65. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Matúš Porubjak Matúš Porubjak
Umiernená zúrivosť (nová rola thúridos alké u Tyrtaia)
Moderate Fury (new role of thouridos alke in Tyrtaeus)

abstract | view |  rights & permissions
Prvými svedkami a neraz aj intelektuálnymi generátormi procesov, ktoré viedli k ustanoveniu sociálno-politických štruktúr klasických gréckych poleis, sú archaickí ly­rici. Medzi najstarších patrí spartský Tyrtaios (1. pol. 7. st. p. n. l.), ktorý vo svojej elégii (zl. 12) ustanovuje za vrcholnú zdatnosť thúridos alké (zúrivú chrabrosť, rázny odpor). Toto slovné spojenie nachádzame už u Homéra, ktorý ním pomenúva jednu z bojov­níckych aretai. Naším cieľom bude komplexne analyzovať 12. zlomok, preskúmať použitie tohto slovného spojenia u oboch básnikov a odhaliť nový kontext, do ktorého ho zasadzuje Tyrtaios. Pokúsime sa tak postihnúť jeden z počiatkov „nového racionálno-politického poriadku“ a ukázať spôsob, akým lyrika transformuje staré epické hodnoty na nové politické
66. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Alžbeta Micsinaiová Alžbeta Micsinaiová
Metafora a myslenie
Metaphor and Thought

abstract | view |  rights & permissions
Príspevok sa zameriava na jednu zo súčasných teórií metafory, ktorá metaforu chá­pe skôr ako figúru mysle než ako figúru reči a túto teóriu skúma z hľadiska filozo­fických diskusií o štruktúre myslenia. V článku skúmam niektoré konceptuálne metafory a kľúčové metafory a v nádväznosti na to sa ďalej zameriavam na dôležitosť metafor, ktoré sú bežnou súčasťou nášho myslenia. Chcem ukázať, že oba tieto prístupy podporu­jú taký pohľad na metaforu, ktorý ju pokladá za kľúčovú pre racionálne a konceptuálne myslenie, a preto si myslím, že metafora zastáva dôležité miesto vo filozofii. Okrem toho v článku analyzujem vplyv metaforického myslenia na obsahy a formy filozofických problémov a v tomto smere načrtávam možnosť ďalšieho zaujímavého výskumu
67. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Lenka ´ Čupková Lenka ´ Čupková
K indukcii vo filozofii vedy
Induction in the Philosophy of Science

abstract | view |  rights & permissions
Príspevok sa zaoberá problémom indukcie vo filozofii vedy. Jeho cieľom je predsta­viť problém indukcie, typy indukcie, ktoré sa vo filozofii vedy používajú, a poukázať na to, že problém indukcie nie je len problémom vedeckého realizmu, ale naráža naň aj teória, od ktorej sa očakávalo práve jeho riešenie, bayesianizmus. V centre pozornos­ti stoja otázky, či subjektívne chápaná pravdepodobnosť môže pri probléme indukcie pomôcť a či je indukcia vôbec zmysluplným problémom. Príspevok v závere konštatu­je, že hoci žiadna z téz bayesianizmu neponúka riešenie Humovho problému indukcie a v histórii nájdeme niekoľko pokusov o odmietnutie problému indukcie, história vedy je s induktívnymi úsudkami tak spätá, že problém indukcie vo filozofii vedy zostáva
68. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Brněnská léta Pavla Materny
The Brno years of Prof. Pavel Materna

abstract | view |  rights & permissions
V letošním roce se profesor PhDr. Pavel Materna dožil pětaosmdesátin (* 21. dubna 1930 v Hněvkovicích u Ledče n. Sázavou). Jeho „brněnská léta“ začala v roce 1965 pří­chodem na katedru filosofie FF Masarykovy univerzity (tehdy UJEP). V roce 1957 ob­hájil kandidátskou dizertaci Zu einigen Fragen der modernen Definitionslehre a již pu­blikoval několik statí. Jeho posluchači brzy poznali, že je s logikou seznamuje i sbližuje odborník oddaný nejen svému oboru, nýbrž i učitelskému poslání. V Brně obhájil práci On Problems a habilitoval se. Během komunistické normalizace byl zbaven možnosti teoreticky bádat a přednášet, avšak neoficiálně spolupracoval s brněnskými lingvisty a pražským seminářem Sgallovým. Materna byl ovlivněn transparentní intenzionální logikou svého přítele Pavla Tichého, v té době profesora na Otago University v Dunedi­nu na Novém Zélandě, kam v šedesátých létech emigroval. Materna odešel z brněnské fakulty v roce 1976, když byl zbaven možnosti publikovat. V Praze, kde měl stálé bydliště, se jako logik uplatnil v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb. Svůj volný čas využíval studiem a rozvojem TIL. Po sametové revoluci se stal členem oddělení logiky FÚ ČSAV, kde působí dodnes. Na Brno však nezapomněl a Brno neza­pomnělo na něj. Začal zde znovu přednášet logiku a již oficiálně rozvíjet TIL. V roce 1991 se na (už opět) Masarykově univerzitě stal řádným profesorem logiky. Vedl řadu doktorských studentů, z nichž J. Raclavský je jeho pedagogickým nástupcem; velmi úspěšným doktorandem byl také B. Jespersen z Dánska. Tak se TIL začal rozvíjet rovněž v Brně a díky spolupráci s Ostravou (M. Duží) lze nyní hovořit o škole TIL. Materna rád spolupracoval také se slovenskými kolegy, z nichž mnozí se stali členy školy. Je autorem několika českých a anglicky psaných prací týkajících se zejména teorie pojmů. Řadu článků napsal spolu s Marií Duží a „velká trojka“ ve složení Duží, Materna, Jespersen v roce 2010 publikovala knihu Procedural Semantics for Hyperintensional Logic ve vy­davatelství Springer. Za svou práci Materna obdržel medaile od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Masarykovy univerzity a spolu s dalšími členy „velké trojky“ také za svou zahraniční publikaci. Své učitelské působení v Brně ukončil v červnu 2015. Na vědeckou práci v logice se jeho důchodcovský odpočinek ovšem nevztahuje
69. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Pavel Materna Pavel Materna
Logical Analysis of Natural Language as an Organic Part of Logic
Logická analýza přirozeného jazyka jakožto organická součást logiky

abstract | view |  rights & permissions
There are two kinds of logical errors. Either you use a non-valid scheme of an argument or your analysis of the premises is mistaken. No extensional or intensional theory can solve the following problem connected with analyzing NL expressions: The Leibniz principle of substituting identical for identical contains the condition a = b. Extensional as well as intensional systems (at least if intensions are defined as functions from possible worlds) analyzing this condition as formulated in natural language are happy if a is contingently or logically or analytically equivalent with b, while this may be insufficient for applying Leibniz. Examples are adduced that show the absurdity of applying Leibniz in such cases. A following remedy is thinkable: one could try to formulate some axioms or perhaps meta-formulated rules that would eliminate the critical cases. This would mean however that a new theory came into being just to shield us from incorrectly applying Leibniz rule. Instead a procedural analysis of NL expressions is offered that makes it possible to unambiguously determine their sense and so their denotation in such a way that the above mentioned critical cases cannot set in. It is shown that the hyperintensional system defined by Transparent intensional logic is able to generally solve the main problems connected with using NL expressions.
70. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Marie Duží Marie Duží
Procedurální teorie pojmů
Procedural Theory of Concepts

abstract | view |  rights & permissions
V příspěvku podávám přehled vývoje logické sémantiky se zřetelem zejména na vý­voj Tichého Transparentní intenzionální logiky (TIL) od pozdních šedesátých let až do­dnes, a na ní vystavěné Maternovy logické teorie pojmu. Článek si neklade za cíl podat vyčerpávající historický přehled, nýbrž soustřeďuje se na podíl česko-slovenské logické školy a ukazuje, že tento podíl je nezanedbatelný. Navíc je však tento přehled zároveň i kritický. Ukazuje silné stránky logického rámce TIL, ale zároveň upozorňuje na někte­ré diskutabilní stránky či otevřené problémy, které zůstávají zejména právě v procedu­rální teorii pojmu. Z nich nejpalčivějším je problém procedurální identity pojmu, a tím také kritéria synonymie.
71. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Aleš Horák, Karel Pala Aleš Horák
Pavel Materna a třísložková teorie jazyka
Pavel Materna and the Ordered-Triple Theory

abstract | view |  rights & permissions
V příspěvku připomínáme originální spolupráci s prof. P. Maternou, která začala v 60. letech minulého století a vedla ke vzniku třísložkové teorie jazyka, jejímiž autory jsou spolu s Pavlem Maternou Karel Pala a Aleš Svoboda. Články o třísložkové teorii byly publikovány v r. 1976 a 1979, ovšem jméno P. Materny se v titulcích článků ne­smělo objevit, byl tak komunistickým režimem trestán za vyloučení z KSČ v r. 1969. Třísložková teorie jazyka, jak název naznačuje, pokrývá tři základní komponenty sys­tému jazyka, tedy syntax, sémantiku a pragmatiku, a je plně srovnatelná s podobnými pokusy u nás i v zahraničí. Stala se východiskem pro další propojení logiky, lingvistiky a informatiky díky působení K. Paly a P. Materny na Fakultě informatiky od roku 1995. Do této spolupráce se zapojili studenti Fakulty informatiky, zejména Aleš Horák, jehož zásadním příspěvkem je počítačová implementace systému transparentní intenzionální logiky (TILu) ve vztahu ke zpracování přirozeného jazyka (češtiny).
72. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jan Štěpán Jan Štěpán
O inferencialismu pro Pavla Maternu
On Inferentialism for Pavel Materna

abstract | view |  rights & permissions
Inferencialismus idealizuje proces získání významu v komunikaci. K tomu snadno najdeme protipříklady. Zcela zde chybí nějaká, zejména pojmová analýza a také nějaké rozhodovací (meta)pravidlo pro získání významu.
73. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Rostislav Niederle Rostislav Niederle
Realism in Art: A Short Note
Realismus v umění: krátká poznámka

abstract | view |  rights & permissions
Art has been considered in one way or another to be in close relation to truth. The goal of each and every author is and has been to relay something vital regarding the world, to express a kind of truth. Most likely no artist has ever wanted intentionally to lie. A work of art that speaks truth is normally described as a realistic one. Does this mean that the concept of realism as something expressing truth is related to all works of art? Is realism a trivial concept? The goal of this paper is to attempt to clarify the concept of artistic realism in a simple way. To begin, some thoughts about artistic realism are introduced. In the following parts, e. g. a brief attempt to clarify realism based on possible worlds semantics is made. It is stated that the more true a representation is, the less informative it is. The most realistic work wouldn’t in conclusion say anything. So, the possible world semantics is found to be not proper tool for our goal. Finally, a proposal for a natural concept of artistic realism as a meaningful component of a critics’ vocabulary is proposed.
74. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Bronislav Stupňánek Bronislav Stupňánek
Anaximander’s πρηστῆρος αὐλός
Anaximandrův πρηστῆρος αὐλός

abstract | view |  rights & permissions
The word πρηστήρ creates confusion and controversy almost wherever it occurs. Its lexicon entry in LSJ has been revised several times but it is still not very helpful. Lack of clarity of the expression also lies in the fact that it describes tornadic, fiery, and luminous meteorological phenomena. A recent discussion about the term πρηστῆρος αὐλός in Anaximander raised this issue again. This study clarifies the meaning of πρηστῆρος αὐλός, as well as the word πρηστήρ, on the basis of examination of all known occurrences of this word. The study excludes the meaning “bellows”, the meaning “lightning” is confirmed rather for the late texts, the basic meaning “tornado” is typical especially for authors dealing with marine navigation and meteorology. Πρηστῆρος αὐλός is the funnel of a tornado. Based on current knowledge of meteorology (with regard to the Greek region), it is also explained why a tornado was often seen as fiery.
75. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Ulrich Wollner Ulrich Wollner
„Ani z duba ani zo skaly“ (Apol. 34d3-4)
„Not Born of an Ork or a Rock“ (Apol. 34d3-4)

abstract | view |  rights & permissions
Platónov Sókratés v záverečnom príhovore pred hlasovaním o svojej vine či nevine sudcom pripomína, že má rodinu, ktorá zahŕňa dospievajúceho syna a dvoch malých chlapcov. Pritom odkazuje na verše z Homérovej Odyssey, aby poukázal na skutočnosť, že sa nenarodil „ani z duba ani zo skaly“ (34d). Cieľom článku bude analyzovať a interpretovať zmysel uvedenej citácie v rámci Sókratovej argumentácie. V prvej časti sa autor sústredí na komparáciu Homérovho verša s jeho podobou v Platónovej Apológii. V druhej časti bude skúmať, akú stratégiu Sókratés sledoval tým, keď sa odvolal na uvedený verš. V záverečnej časti sa zameria na otázku, z akého dôvodu Platónov Sókratés cituje Homéra napriek svojmu predchádzajúcemu vyhláseniu, že básnici nedisponujú múdrosťou.
76. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Dušan Hruška Dušan Hruška
Parmenides a spor o dejiny metafyziky. Nietzscheho a Heideggerova kritika metafyziky
Parmenides and the Disputeon the History of Metaphysics - Nietzsche's and Heidegger's Critique of Metaphysics

abstract | view |  rights & permissions
Cieľom, ktorý premýšľa táto štúdia, je zápas o zmysel (deštrukcie) dejín metafyziky odohrávajúci sa na pozadí reflexie filozofického odkazu Parmenida. Leitmotív problému sa spája so zmyslom (deštrukcie) dejín metafyziky ako západnej ontológie (Heideggerova pozícia); identifikáciou platonskej (metafyzickej) tradície ako falošného vedenia nazerajúceho v pravde existujúce jestvujúcno, ktoré sa vo svetle tézy o neexistencii absolútnej pravdy a jej explikáciou stáva konkrétnym výkonom časového a konečného ľudského bytia (pozícia Nietzscheho). Nietzsche a Heidegger poukazujú na to, že prvým momentom, ktorý si musíme uvedomiť je, naša (metafyzická) schopnosť teoreticky fundovať zmysel sveta. Na tejto ambícii je následne vybudovaná celá naša duchovná tradícia. Nietzscheho kritika Parmenidovho spôsobu myslenia znamená skôr kritiku domyslenia jeho základných predpokladov v platonskom variante metafyziky. Takto koncipovaná kritika je prijateľná rovnako pre Heideggera. Spor nastane až vo finálnom zmysle dejín metafyziky – zatiaľ čo Nietzsche ich vidí ako zavŕšenie morálneho videnia sveta a teda ako problém kritiky metafyzikou maskovaného nihilistického rozmeru morálky, Heidegger vidí zavŕšenie dejín metafyziky ako bytostné zabudnutie (doslova zakrývanie) otázky bytia, teda ako problém ontologický. Čo ale Heidegger odmieta doviesť do dôsledkov, sú nihilistické konzekvencie svojej ontológie, odhalené a tematizované práve prostredníctvom Nietzscheho kritiky morálky, v ktorej je práve zabudnutosť bytia demaskovaná vo svojom (konečnom) nihilistickom rozmere.
77. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Róbert Stojka Róbert Stojka
Heideggerov obrat v kontexte vzťahu človeka a bytia
Heidegger's Turning in the Context of the Relationship of Man and Being

abstract | view |  rights & permissions
Obrat (Kehre) v Heideggerovom myslení má dosah nielen na skúmanie otázky bytia (Seinsfrage), ale aj na zmenu postavenia človeka vo vzťahu k bytiu. Túto zmenu je možné ukázať aj prostredníctvom Heideggerovej interpretácie predsokratovskej filozofie. Pokým v období pred obratom je človek ako pobyt (Dasein) schopný porozumieť bytiu a je s ním spojený, po obrate sa tento vzťah zásadným spôsobom mení. Bytie sa Heideggera po obrate stáva Bytím, ktoré má charakter ne-časovosti či pred-časovosti a ako také má aj svoje vlastné dejiny. Poznanie pravdy Bytia už nie je záležitosťou človeka, ale závisí od toho, či sa Bytie samo človeku ukazuje, alebo skrýva.Turning (Kehre) in Heidegger’s thinking reaches not only his search of the question of Being (Seinsfrage) but also the change of the status of human being in relation to Being. This change can be displayed also through Heidegger’s interpretation of pre-Socratic philosophy. While during the period before turning human being as being-there (Dasein) is able to understand Being and he is connected to it, in the period after turning this relationship changes completely. For Heidegger Being after turning becomes Being with the character of non-temporality or pre-temporality and it has its own history. Knowledge of the truth of Being happens not to be a matter of human being but it depends on the fact whether Being hides or unhides.
78. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Katarína Mayerová Katarína Mayerová
Rortyho ironické čítanie Heideggera
Rorty's Ironic Reading of Heidegger

abstract | view |  rights & permissions
Cieľom štúdie je analýza Rortyho hodnotenia Heideggera ako ironického teoretika. Rorty tvrdí, že úlohou filozofie je kritika filozofickej tradície, pričom Heidegger je mu v tomto zmysle inšpiráciou. Problémom však je, že Heideggerovi nejde o historicko-filozofickú interpretáciu dejín filozofie, ale len o filozofickú, a tú podriaďuje jedine vlastným filozofickým záujmom. Pre zodpovedné skúmanie hlavného problému je nevyhnutná Rortyho definícia a vymedzenie teoretického ironika, ktorý má pochybnosti o funkčnosti, zameranosti či privilegovanosti slovníkov, ale aj o existencii akéhosi konečného slovníka. Je nevyhnutné poukázať na antropologický a morálno-axiologický rozmer novopragmatistického myslenia, ktorý je vzdialený Heideggerovi po obrate a taktiež na problém sokratovskej spravodlivosti, ktorý mu je taktiež vzdialený, na rozdiel od rortyovského ironika. Dôležitou črtou teoretického ironika je odmietanie tradičnej metafyziky a sústredenie sa na metafyziku v úplne odlišnom slova zmysle, teda ide o snahu pochopiť metafyzické (teoretické) nutkanie natoľko, že sa ho človek zbaví. Avšak ani to pre Heideggera neplatí. Rortyho výzva k filozofii ako napĺňaniu ľudskosti je v absolútnom nesúlade s Heideggerovým Listom o humanizme, v ktorom humanizmus podriaďuje dejinám Bytia a vôbec mu nejde o človeka alebo ľudskú dôstojnosť, ale len o myslenie Bytia.
79. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Pavel Spunar Pavel Spunar
Můj J. B. Kozák: Úryvky Z Přednášek
My J. B. Kozák

abstract | view |  rights & permissions
Cílem této práce je připomenout odkaz J. B. Kozáka (1888–1974) a hodnotu jeho přednášek na Karlově univerzitě v letech 1949–1952, které měly hluboký význam v souvislosti s novou politickou situací po komunistickém puči v roce 1948. Život J. B. Kozáka byl hluboce ovlivněn jeho církevním vzděláním. Nakonec však získal post profesora filosofie na Karlově univerzitě v Praze. Jako prominentní zástupce Českého kulturního života se stal aktivním členem malého kroužku „pátečníků“ založeného spisovatelem K. Čapkem (1890–1938) a podporovaného T. G. Masarykem (1850–1937). J. B. Kozák obhajoval demokratické ideje, ale jeho sympatie zároveň patřily také sociálně orientovaným levicovým osobnostem (viz například jeho přátelství s profesorem Z. Nejedlým, 1878–1962). Před válkou J. B. Kozák opustil Prahu a začal přednášet filosofii na Oberlin College v Chicagu (USA). Na konci války se však do Prahy vrátil. V létě roku 1945 získal znovu univerzitní post s možností přednášet. Ve vášnivých debatách s marxisty hájil myšlenky humanismu a svobody. Získal si sympatie svých studentů a stal se jejich morální autoritou, kterou zůstal i v těžkých časech politických čistek, kdy byli mnozí jeho kolegové propuštěni. Skutečnost, že si udržel pozici na univerzitě, nijak jeho autoritu nepoškodila. Byl chráněn kvůli svým levicovým názorům před válkou. Navzdory respektu, kterého se mu dostávalo, byla jeho možnost přednášet značně omezena. Připojeny jsou také úryvky jeho „dějin filosofie“ jako volné záznamy jeho přednášek.
80. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Tereza Kunešová, Josef Zumr Tereza Kunešová
O Karlu Kosíkovi a nejen o něm
Not Only About Karel Kosík

abstract | view |  rights & permissions
Dne 31. července 2013 poskytl dr. Josef Zumr rozhovor, zaměřující se na jeho dlouholetého přítele a spolupracovníka Karla Kosíka. Doktor Zumr zde představuje dobu 60. let, vzpomíná na to, jak se s Karlem Kosíkem potkal, co prožili. Popisuje Kosíkovo mládí, důvody, proč se rozhodl studovat filosofii. Líčí politickou situaci v Československu a různé nástroje a způsoby politické perzekuce, která postihla většinu pracovníků FÚ ČSAV (a nejen jich), a popisuje, jakým způsobem se s touto situací vyrovnával on sám i Karel Kosík. Dále se vyjadřuje k ohlasům na Dialektiku konkrétního i na jiné Kosíkovy stěžejní texty, které vzbudily pozornost společnosti.On 31st July 2013, dr. Josef Zumr gave an interview concerning his long-time friend and co-worker Karel Kosík. Dr. Zumr acquaints reader with the 60’s and recalls how he first met Karel Kosík and what they have experienced. He describes Kosík’s youth and reasons that have led Kosík to the decision to study philosophy. Political situation in former Czechoslovakia is described as well as different instruments of political persecution that affected many employees of the Department of Philosophy of Czechoslovak Academy of Science and many others. Dr. Zumr also recounts how he himself and Karel Kosík dealt with persecution. He also comments on different receptions that The Dialectics of the Concrete and other Kosík’s works have elicited.