Displaying: 201-220 of 341 documents

Show/Hide alternate language

0.105 sec

201. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Barbara Biháryová Barbara Biháryová
Analýza populizmu podľa Ernesta Laclaua
Analysis of populism by Ernesto Laclau

abstract | view |  rights & permissions
Populizmus dnes predstavuje často skloňovaný pojem tak na akademickej pôde, ako i na samotnej politickej scéne, v médiách a medzi laickou verejnosťou. Skutočnosťou je, že hoci v našej spoločnosti tento pojem používa takmer každý, len málokto vie, čo vlastne znamená. V tomto článku sa preto budeme zaoberať otázkou, ktorá sa stala predmetom analýz mnohých teoretikov, otázkou, čo je to populizmus. Jedným z tých teoretikov je Ernesto Laclau (1935–2014), ktorý populizmus nechápe ako ideológiu, ale ako istú stratégiu resp. spôsob komunikácie. V prvej časti nášho článku vymedzíme pojem „populizmus“, pričom upozorníme na jeho viaceré rozličné interpretácie ako aj na to, aké je jeho spoločné základné analytické jad­ro. V nasledujúcich častiach článku sa už zameriame na analýzu populizmu podľa Ernesta Laclaua. Cieľom nášho článku je teda analýza teórie populizmu podľa E. Laclaua v kontexte súčas­nej situácie na domácej i svetovej, nielen politickej scéne.
202. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Dva názory na blízkou budoucnost: (Hervé Juvin contra Gilles Lipovetsky)
Two opinions about the near future

abstract | view |  rights & permissions
V posledním půlstoletí se stále naléhavěji ozývá otázka, zda se naše civilizace – a s ní možná i civilizace světová – neblíží svému konci. Svým způsobem na tuto otázku odpovídají i G. Li­povetsky a H. Juvin v knize Globalizovaný Západ, kterou vydali společně ve Francii v roce 2010. Zatímco Lipovetsky se snaží vybalancovat svou vizi postmoderního světa tak, aby vyústila v obraz společnosti, která nezapomíná na své (různorodé) tradice, Juvin akcentuje hrozbu globálního střetu. Oba se vyrovnávají hlavně s otázkou poměru ekonomiky a politiky a oba svým způsobem kritizují nadvládu ekonomiky nad politikou. Je přitom třeba podot­knout, že jejich záběr je časově poněkud skromnější než u takových autorů jako je např. Spen­gler nebo Toynbee, případně u těch autorů, kteří vycházejí z představy ekologické katastrofy, nicméně právě proto mohou posloužit jako materiál ke srovnání s názory svých předchůdců i současníků na společnost, která zřejmě směřuje k velkým změnám. V této souvislosti au­torka jejich názory konfrontuje s myšlenkami jejich předchůdců i současníků (Feyerabend, Fukuyama, Huntington, Popper aj.) a snaží se najít shody a rozdíly.
203. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Brněnská léta Jana Steklíka: Janu Steklíkovi na rozloučenou
Brno period of Jan Steklík

204. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
K devadesátým narozeninám filosofa Miloše Dokulila
On the 20th anniversary of the philosopher Miloš Dokulil

205. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Cesta do Ruska
A Journey into Russia

206. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Josef Krob: Co je to čas? Lekce z filozofie
Josef Krob: Co je to čas? Lekce z filozofie

207. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Miloš Dokulil Miloš Dokulil
Filosofie „s dnešním odstupem času“: stále ještě jako racionálně kýžený projekt?
Philosophy “with today’s lapse of time”

208. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Otakar A. Funda: K filosofii náboženství
Otakar A. Funda: K filosofii náboženství

209. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Brázdil Jan Brázdil
Pavol Labuda: Úvod do antickej filozofie I. Zrod a vývoj ranej gréckej filozofie
Pavol Labuda: Úvod do antickej filozofie I. Zrod a vývoj ranej gréckej filozofie

210. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Miroslav Hroch: Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy
Miroslav Hroch: Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy

211. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Helena Pavličíková: František Mareš. Od fyziologie k filosofii
Helena Pavličíková: František Mareš. Od fyziologie k filosofii

212. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Heinrich Geiselberger ( ed.): Velký regres. Mezinárodní rozprava o duchovní situaci dneška
Heinrich Geiselberger ( ed.): Velký regres. Mezinárodní rozprava o duchovní situaci dneška

213. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ondřej Čadek Ondřej Čadek
Hana Librová: Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti
Hana Librová: Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti

214. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Josef Petrželka Editorial
215. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Jakub Kapičiak Jakub Kapičiak
K materialite v myslení Judith Butlerovej
On Materiality in Judith Butler’s Thought

abstract | view |  rights & permissions
Štúdia sa zameriava na poznámky Judith Butlerovej o chiazmatickom prepojení jazyka a ma­térie. Cieľom je zistiť, čo takéto prepojenie vôbec znamená a odkiaľ pramení. Štúdia ukazuje, že ono prepojenie organicky vyplýva z autorkinej koncepcie performatívnej rodovej identity. Autorka prisudzuje telu úlohu aktívneho participanta v procese konštrukcie identity. Tým sa Butlerová vo svojej koncepcii vyhýba kultúrnemu determinizmu a emergencii voluntaristic­kého subjektu. Po stručnom zhrnutí Butlerovej koncepcie performatívnej rodovej identity sa štúdia ďalej zaoberá rozkladom opozície subjektu a objektu v autorkiných prácach. Následne sa už štúdia usiluje vyrovnať s otázkou chiazmatického prepojenia jazyka a matérie.
216. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Tomáš Korda Tomáš Korda
Návrh intepretace konce dějin u Hegela
An Outline of the Interpretation of Hegel’s End of History

abstract | view |  rights & permissions
Tato stať je výrazně ovlivněna pronikavou intepretací Hegelovy Fenomenologie ducha, kte­rou pod titulem Hegelova fenomenologie světa předložila Tereza Matějčková. Stať vychází z otázky, co z hlediska časovosti dělá duch, který nahlíží rozum působící v dějinách, když tento rozum nahlíží jakožto věčně působící princip (motor) dějin. Duch nevyhnutelně zaují­má perspektivu konce dějin. Tuto perspektivu ale neinterpretuji jako pokus vystoupit z dějin, popírat jejich časovost či přehlížet právě probíhající přítomné dění. Neboť právě „nynějšek“ má duch poznat tak, že v něm kulminuje věčně působící rozum. Z hlediska konce dějin či věč­nosti duch v přítomném poznává to věčně přítomné (totiž Rozum). K objasnění perspektivy konce dějin ji jednak krátce kontrastuji s Nietzscheho a Kantovým náhledem na konec dějin a jednak ji navrhuji připodobnit k „andělu dějin“, kterého viděl Walter Benjamin na obraze Angelus Novus a který zděšen z přítomného couvá zády k budoucnosti.
217. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Josef Krob Josef Krob
Současnost starých otázek
Topicality of Old Questions

218. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Radim Brázda Filozofové ve městě
219. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Jan Zouhar Jan Zouhar
O dějinách české filozofie
On History of the Czech Philosophy

220. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Jiří Gabriel Filosofický seminář na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v letech 1919–1925