Displaying: 141-160 of 228 documents

Show/Hide alternate language

0.147 sec

141. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Ivana Holzbachová „K čemu je dobrá válka?“ Glosa
142. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Josef Petrželka Rozhovor s Jiřím Gabrielem a Jiřím Svobodou
143. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Hana Řehulková Hana Řehulková
Jan Patočka o Ingardenově pojetí literárního díla
Jan Patočka about Ingarden’s Concept of a Literary Work

abstract | view |  rights & permissions
Cílem příspěvku je představit Patočkovu recepci Ingardenova pojetí literárního uměleckého díla, a to jednak se zřetelem k Patočkově vlastní filozofii literatury, jedna s ohledem na vývoj Patočkova kritického přístupu k Ingardenově teorii literárního díla. Na základě relevantních poznámek v Patočkových odborných studiích jsou rekonstruo­vány možné výtky vůči Ingardenově teorii, které spočívají především v kritice Ingarde­nova strukturalistického, či formalistického přístupu k hledání podstaty literárního díla. Tato teze je interpretována prostřednictvím komparace s Patočkovou koncepcí filozofie literatury.
144. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Karel Floss Karel Floss
Řád jako ústřední idea civilizace
Order as the Central Idea of Civilization

abstract | view |  rights & permissions
Pojem řádu má své veliké dějiny od předsókratiků až k H. Kringsovi, který v roce 1941 vydává knihu Ordo. U nás se pojmu řádu a řádovosti věnoval po celý život ze­jména brněnský a olomoucký myslitel J. L. Fischer (1894–1973). Idea řádu byla také jedním z pilířů jeho skladebné filosofie, jež měla základní problémy moderní společnosti vyřešit účinněji než marxismus. Současně s „laickým“ Fischerem usilovala v kritických 30. letech dvacátého století o nastolení kýženého řádu vyhraněně katolická skupina sou­středěná kolem tehdy nově založené revue Řád. Oběma pólům šlo sice o podobný cíl (skoncovat s vládou neblahého kapitalismu), ale neporozuměly si pro různost svých věr. Toto osudové neporozumění bychom měli především na univerzitách v Brně a Olomou­ci napravovat využitím odkazu W. C. Smithe, který zásadně rozlišil setrvačnou tradiční víru (belief) a otevřenou víru všech opravdu tvůrčích lidí (faith). Takovou víru měl totiž podle autora také a snad především nový řád usilovně hledající Josef Ludvík Fischer.
145. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Jiří Nesiba Jiří Nesiba
Předvědecký jazyk Anicia Boethia: Příspěvek k dějinám vědy
Protoscientific Language of Anicius Boethius

abstract | view |  rights & permissions
Příspěvek připomíná filosofii „posledního Římana a prvního scholastika“ Anicia Bo­ethia, který je nejznámější díky své filosofické básni Útěcha z filosofie. Tento článek se soustředí na jinou stránku Boethiovy tvorby, na jeho překladatelské úsilí z řečtiny do latiny, kdy vytvořil novou terminologii a tak mohl syntetizovat filosofickou roztříš­těnost názorů jeho současníků pomocí exaktní metodologie. Ve svém vědeckém jazyce používal umění i logiku dohromady, s důrazem na větší srozumitelnost.Boethius sjednotil díky svému filosofickému jazyku mnoho rozdílných filosofic­kých škol – Platóna, Aristotela, pythagorejce, novoplatonismus a křesťanskou teologii. Zformalizoval vědecký výzkum podle aritmetiky, dokázal reformovat svobodná umění do křesťanského světa a sjednotit vědu a filosofii pomocí matematiky. Svoji metodu nazval quadrivium, tedy čtyři cesty k moudrosti, jako součást Sedmi svobodných umění (lat. Septem artes liberales). Quadrivium se sestávalo z aritmetiky, geometrie, astronomie a hudby. Tyto čtyři způsoby považoval Boethius za nejlepší pe­dagogickou cestu k poznání fyzikálních zákonitostí našeho světa (lat. naturalia). Díky abstraktnosti této matematické cesty preferoval i důležitost jazyka a terminologie, která se používá. I přes logickou koherentnost je dle něj možné používat umělecká vyjádření pro větší srozumitelnost.Článek ukazuje i obtíže současné vědy, která je také limitována jazykem. Protože v minulosti filosofové stáli před podobným problémem, může Boethius svým důrazem na svobodnou cestu filosofie stále inspirovat.
146. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Daniel Špelda Daniel Špelda
Vši a Gulliver: Optická relativita v novověku
Louses and Gulliver

abstract | view |  rights & permissions
Článek se zabývá některými epistemologickými důsledky, které s sebou přineslo užívání optických přístrojů v 17. století. Jako ilustrativní rámec těchto důsledků jsem zvolil slavný Swiftův román Gulliverovy cesty, který představuje literární a imagina­tivní kontext těchto objevů. V první části se pokouším nastínit důvody nemyslitelnosti užívání optických přístrojů v řecké přírodní filosofii. Také představuji antropologický objev lidské nepodstatnosti v kosmu zapříčiněné teleskopickým pozorováním oblohy. Druhá část se zabývá karteziánským pojetím vnímání a jeho významem pro chápání mikroskopického pozorování. Výsledkem mikroskopické zkušenosti bylo hořké odha­lení neprivilegovaného statutu lidského vnímání světa. Ve třetí části je naznačeno, že moderní optické přístroje chápali novověcí vědci (a po nich i Swift) jako prostředky, které ukazují epistemologickou nepřístupnost skutečné podstaty přírody. Epistemo­logická zdrženlivost raně novověké vědy byla ovšem kompenzována ideou pokroku. Swift, který stál na straně anciens ve slavné querelle, však nepovažoval ideu vědeckého pokroku za přesvědčivé řešení, ačkoliv nemohl odmítnout nové vědecké vidění světa. Nakonec mohl pouze snít o lepší, dávném, utopickém světě věčné moudrosti.
147. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Petr Jemelka Petr Jemelka
Environmentální etika, etika sociálních důsledků a evoluční ontologie
Environmental Ethics, Ethics of Social Consequences and Evolutionary Ontology

abstract | view |  rights & permissions
Celek bioetické problematiky tvoří nejprogresivnější část soudobého etického dis­kursu. Koncepce etiky sociálních důsledků (ethics of social consequences) a evoluční ontologie v této oblasti představují značný potenciál v rozvoji všech tří pilířů bioeti­ky (humánní bioetika, etika environmentální i „animal ethics“). Environmentální eti­ka v současnosti zřejmě poněkud stagnuje, současně však lze s úspěchem zpracovávat kritickou teoretickou (metodologickou) analýzu jejích stávajících podob jako důleži­tý podnět pro možný další rozvoj. Evoluční ontologie nabízí nový originální pohled na vztah přírody a kultury. Proto ji lze považovat za možnou inspiraci pro axiologii a environmentální etiku.
148. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Igor Paulíček Igor Paulíček
Sloboda v ponímaní Isaiaha Berlina
Berlin’s Two Concepts of Liberty

abstract | view |  rights & permissions
Isaiah Berlin rozlíšil dva koncepty slobody a hoci je táto dištinkcia na jednej strane relevantná a dôležitá, na strane druhej problematická a diskutabilná. Berlin nás upozor­ňuje na to, že oba koncepty slobody, pozitívna a negatívna, sú vzájomne protichodné. Existujú dve perspektívy. Jednou je perspektíva ľudskej prirodzenosti, teda človeka ako indivídua, a druhou je hľadisko ľudskej spoločnosti. Našim hlavným cieľom je zodpo­vedanie otázky, ktorý z týchto konceptov slobody viac zohľadňuje hľadisko ľudskej prirodzenosti alebo ľudskej spoločnosti. Berlin zastával názor, že negatívna sloboda má bližšie k ľudskej prirodzenosti a je pravdivejším ľudským ideálom ako pozitívny kon­cept slobody s cieľmi tých, ktorí sa usilujú o ustanovenie lepšej spoločnosti. Na rozdiel od Berlina však chceme ukázať, že tento názor nie je až tak zrejmý, a to práve z dôvodu toho, že každý z týchto dvoch konceptov v sebe obsahuje isté problematické úskalia, ktoré nie je možné jednoducho prekonať Berlinovou dichotómiou. Z tohto dôvodu je záverom našej analýzy návrh škály slobody medzi jej dvomi pólmi.
149. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Kristína Bosáková Kristína Bosáková
Heidegger a Hegelova Fenomenológia ducha
Heidegger and Hegel’s Phenomenology of Spirit

abstract | view |  rights & permissions
Fenomenológia ducha, zdôrazňuje Heidegger, je prvou časťou Hegelom plánovaného systému vied. Jej podtitul znie: Veda o skúsenosti vedomia. Tou vedou (Wissenschaft) bude filozofia, chápaná ako veda o skúsenosti vedomia, teda o skúsenosti, ktorú má vedomie seba samého. Filozofii, podľa Hegela, ide o absolútne poznanie, teda o poznanie v najvšeobecnejšom zmysle slova. Možno teda tvrdiť, že kým Hegelovi išlo vo Fenomenológii ducha o vzťah človeka, poznávajúceho subjektu, schopného sebauvedomenia, k absolútnu, tak Heideggerovi v jeho interpretácii Hegelovej Fenomenológie ducha išlo predovšetkým o absolútno samé, teda o bytie, ako ho chápal. Pre Heideggera nie je problematika obsiahnutá vo Fenomenológii ducha ničím iným ako artikuláciou protikladu: nekonečnosť bytia verzus konečnosť jestvujúcna.
150. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Svoboda Jan Svoboda
Whiteheadova interpretace Platónovy „schránky“ a paralely s pojmem „nadčasové skutečnosti“
Whitehead’s Interpretation of Plato’s “Receptacle” and the Parallels with the Concept of “Eternal Objects”

abstract | view |  rights & permissions
Cílem předloženého příspěvku je přiblížit Whiteheadovo specifické pojetí původně platónského pojmu „schránka“ (hypodoché), který v souvislosti se svou procesuální koncepcí Whitehead chápe jako osobní jednotu vyjadřující svým strukturálním charakterem obecný princip, jímž se řídí složení celku naší skutečnosti. Autor nejprve ve stručnosti naznačuje Platónovo vlastní pojetí hypodoché. Whiteheadovo specifické pojetí tohoto pojmu, jež je v základních rysech přiblíženo v dalším kroku, autorovi pak následně dovoluje podstatně popsat jeho možné konotace s pojmem „nadčasové skutečnosti“ (eternal objects). V samém závěru příspěvku se autor pokouší nalézt odpověď na neméně zásadní filosofickou otázku, tj. na to, co ve skutečnosti odpovídá onomu principiálnímu popisu Whiteheadova pojmu „nadčasové skutečnosti“, a pro případ potřeby sledování směru dalšího bádání předznačuje, že jedna možná odpověď se nabízí v systémové teorii Ludwiga von Bertalanffyho.
151. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl
Věčný návrat téhož a časovost u Ladislava Klímy
Eternal Recurrence and Relation to Time of Ladislav Klíma

abstract | view |  rights & permissions
Článek se zabývá pojetím věčného návratu téhož a časovostí ve filozofii Ladislava Klímy. Analyzuje logickou nesoudržnost Klímova pojetí věčného návratu téhož, která vyplývá z podmínek stanovených takovým způsobem, že nemohou korespondovat s proklamovaným závěrem. Nicméně Klímovo filozofování o čase má spíše existenciální rozměr a věcná analýza mu není zcela úměrnou metodou. V další části článku je tedy do kontextu předchozího výkladu zasazen literární obraz beznohého žebráka, který v Klímových prózách čas představuje, a je vyložena jeho specifická symbolická role v „egosolistickém“ vztahu k časovosti.
152. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Brázdil Jan Brázdil
Empirický přístup k morálnímu charakteru
Empirical Approach to Moral Character

abstract | view |  rights & permissions
V této práci představuji a analyzuji stěžejní část diskuse, která vznikla mezi mysliteli inspirovanými psychologickým situacionismem a obhájci konceptu morálního charakteru, který se objevuje v aristotelské myšlenkové tradici. Jádrem této diskuse je otázka, zda zůstává tento koncept empiricky adekvátním ve světle nedávných poznatků sociální a kognitivní psychologie. Tedy zda představuje dostatečně významný determinant chování navzdory působení situačních faktorů, jakými jsou sociální nátlak, momentální mentální nastavení či pouze špatné počasí. Přičemž musí být natolik významným determinantem, aby bylo smysluplné v praxi věnovat cenné zdroje na jeho kultivaci v rámci výchovy a vzdělání.
153. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Albína Dratvová o ženské duši
Albína Dratvová on Female Psyche

abstract | view |  rights & permissions
Česká filosofka Albína Dratvová (1892–1969) je připomínána především pro své práce z filosofie přírodních věd a jako autorka řady učebnic filosofie a logiky pro střední školy. Významnou část jejího myšlenkového odkazu tvoří také publikace antropologicko-etické. Mezi nimi má důležité místo knížka Duše dnešní ženy. Autorka v ní vychází z vlastní zkušenosti a vlastních zážitků a věnuje se významu a úkolům duševní činnosti žen v nových podmínkách a formách ženské aktivity. Jemná analýza duševní situace žen je i výzvou a návodem pro nalezení smyslu života.
154. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Daniel Krchňák Daniel Krchňák
Je současný člověk přirozeně mírumilovnější?
Is Contemporary Human Naturally More Peaceful?

abstract | view |  rights & permissions
Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nature: Why violence has declined a podrobím Pinkerovu analýzu vývoje násilí v lidských dějinách kritice. Dosavadní kritika tohoto díla ukazuje nejen na to, že Pinkerův popis jednotlivých historických období se zdá být na některých místech tendenční, ale že jeho obecná teze o zvyšující se mírumilovnosti společnosti není ze statistického hlediska prokázána. Připojím také vlastní kritiku Pinkerem identifikovaných psychologických změn, které podle jeho názoru vedly k bezprecedentní mírumilovnosti současného člověka. Představím argumenty, které zpochybňují buď to, že tyto psychologické změny skutečně probíhají (proměna směrem k femininním hodnotám péče a k větším empatickým schopnostem), nebo že tyto proměny souvisejí s úbytkem násilí (přechod k utilitaristické morálce a k abstraktnímu myšlení).
155. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jakub Mareš Jakub Mareš
Civilizace Nialla Fergusona: Kritika
Niall Ferguson’s Civilization: A Critique

abstract | view |  rights & permissions
Velká divergence (tj. proč evropský pokrok překonal zbytek světa) je významné téma civilizačních studií s přesahy do eticko-politických diskuzí. Fergusonova Civilizace: Západ a ti ostatní přináší vlastní řešení této otázky – šest klíčových výhod Západu. Tento článek se pokouší ukázat, že Fergusonovo pojetí nejenže je otevřeně politické a má problematickou vnitřní konzistentnost, ale rovněž odporuje současnému historickému vědění.
156. Studia Philosophica: Volume > 59 > Issue: 2
Dagmar Pichová Dagmar Pichová
Voltaire a Rousseau: Dva pohledy na lidskou přirozenost
Voltaire and Rousseau

view |  rights & permissions
157. Studia Philosophica: Volume > 59 > Issue: 2
Josef Ševčík Josef Ševčík
Sapientia v díle Rogera Bacona
Sapientia in Works of Roger Bacon

view |  rights & permissions
158. Studia Philosophica: Volume > 59 > Issue: 2
Zdeněk Kochtík Zdeněk Kochtík
Panský a otrocký postoj k utrpení a Nietzschova tragická kritika morálky
Master and Slave Attitude Towards Suffering and Nietzsche’s Tragic Critique of Morality

view |  rights & permissions
159. Studia Philosophica: Volume > 59 > Issue: 2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
J. L. Fischer v letech 1945–1948
J. L. Fischer in 1945–1948

view |  rights & permissions
160. Studia Philosophica: Volume > 59 > Issue: 2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Dobové ohlasy na Rádlovu Útěchu z filosofie (1946–1948)
Rádl’s Consolation from Philosophy on the Pages of the Christian Review

view |  rights & permissions