Displaying: 121-140 of 228 documents

Show/Hide alternate language

0.123 sec

121. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 2
Josef Šmajs Josef Šmajs
Proč přehlížíme fenomén lidské práce?
Why do we ignore the phenomenon of human work?

abstract | view |  rights & permissions
Autor pojímá práci jako způsob, jímž člověk - prvek přírodního systému, ale i jediný tvůrce kultury - vnucuje svou vůli (individuální či kolektivní) části okolní přírody. Připomíná, že potřeba pracovat souvisí už s námahou našich dávných předků, kteří ztratili domov v korunách stromů a museli s obtížemi přežívat v otevřené savaně. Dnešní automatizace však znamená nejen ztrátu pracovních míst pro dělníky, ale i dosud nejvyšší míru frustrace lidí z porušení jejich přímého kontaktu s přírodou. Potřebu oné práce, kterou automatizace v konkrétním výrobním procesu nahrazuje, sice z velké části odstraňuje, ale v širším společenském měřítku se objem lidské práce příliš nesnižuje. Vzniká však nový nárok na úroveň lidské pracovní síly, která již nenajde uplatnění v zemědělství ani v klasických řemeslech a továrnách. Jde o zvláštní požadavek, který zužuje možnosti uplatnění méně socializovaných, tj. méně duševně disponovaných lidí na trhu práce. Lidé s nevhodnou strukturou mentálních schopností se mohou ucházet jen o jistá zaměstnání. Plnohodnotnou práci jako jednotu fyzického a mentálního výkonu, kterou dnes stále méně potřebuje globalizující se ekonomika, však stále více potřebuje člověk. Z původně ekonomické kategorie se práce stává kategorií antropologickou a medicínskou.
122. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Lenka Hořínková Kouřilová Pelikánova reflexe Hoppeova díla
abstract | view |  rights & permissions
This article presents how Pelikan reflected Hoppe’s work in Ruch filosofický. Pelikan dealt with Hoppe’s philosophical development and simultaneously noticed philosophers that were inspiring for Hoppe’s philosophy. Pelikan appraised the significance of Hoppe’s work in Czech philosophical thinking of the first half of the twentieth century and his acccent of spiritual life. Pelikan agreed with Hoppe’s extension of the doctrine of intuition although his conception of intuition was different from Hoppe.
123. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Jan Zouhar Existencialismus a české myšlení 1945–1948
abstract | view |  rights & permissions
After 1945, Czech philosophy and culture were first introduced to existentialism. First it was the original works of French existentialists (Sartre, Camus, Marcel), later by means of the journal Letters (1947) and Václav Černý (The first book on existentialism, 1948). The acceptance of existentialism in Czech context was not univocal. Besides factual analyses (J. Patočka, V. Navrátil, V. T. Miškovská), existentialism met with criticism and rejection mainly from Marxists and Catholic scholars for its rational weakness, pessimism, helplessness and intellectual decline.
124. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Klára Židková Klára Židková
Dialog podle Viléma Flussera: prostřednictvím Martina Bubera k novým technologiím
Dialogue according to Vilém Flusser

abstract | view |  rights & permissions
Tento článek se zabývá filozofií dialogu Martina Bubera a filozofickými motivy, které z Bube­rovy koncepce dialogu převzal esejista a teoretik komunikace Vilém Flusser. Stať představuje Flusserovu vlastní koncepci dialogu, do níž se Buberovy myšlenky promítly. Snahou je po­ukázat, v čem se Flusserovo pojetí od Buberova odlišuje. Jde zejména o Flusserův odklon od chápání autentického dialogu jako rozmluvy dvou osob k chápání dialogu v podmínkách masové komunikace prostřednictvím médií a nových technologií. Diskutována bude i otázka, zda a jakým způsobem se vztahuje Flusserova komunikační teorie k židovské filozofii obecně.
125. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Tři setkání s Jiřinou Popelovou
Three encounters with Jiřina Popelová

abstract | view |  rights & permissions
Stať rekapituluje život a hlavní práce Jiřiny Popelové, významné české filozofky 20. století. Hlavní pozornost věnuje třem sborníkům, které vyšly k její poctě – Sborník k šedesátým naro­zeninám Jiřiny Popelové (1964), Jiřina Popelová, filozofka a učitelka filozofie (1984) a Filosofka Jiřina Popelová (2005). Podrobněji jsou připomenuty statě M. Sobotky, R. Kalivody, J. Peško­vé, P. Flosse a J. Gabriela. Ukazují přínos J. Popelové pro filozofii dějin, komeniologii, etiku, filozofii kultury a historiografii evropské a české filozofie.
126. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Josef Petrželka Josef Petrželka
Editorial
Editorial

127. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Korespondence Jiřiny Popelové s Robertem Konečným z let 1931–1936
Correspondence between Jiřina Popelová and Robert Konečný in years 1931–1936

abstract | view |  rights & permissions
Následující krátký soubor korespondence Jiřiny Popelové představuje jakési „čtvrté setkání“ s touto myslitelkou, setkání jistě nejdůvěrnější. Poodhaluje čtenáři soukromý život filozofky a její profesní i osobní vztahy.
128. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Barbara Biháryová Barbara Biháryová
Analýza populizmu podľa Ernesta Laclaua
Analysis of populism by Ernesto Laclau

abstract | view |  rights & permissions
Populizmus dnes predstavuje často skloňovaný pojem tak na akademickej pôde, ako i na samotnej politickej scéne, v médiách a medzi laickou verejnosťou. Skutočnosťou je, že hoci v našej spoločnosti tento pojem používa takmer každý, len málokto vie, čo vlastne znamená. V tomto článku sa preto budeme zaoberať otázkou, ktorá sa stala predmetom analýz mnohých teoretikov, otázkou, čo je to populizmus. Jedným z tých teoretikov je Ernesto Laclau (1935–2014), ktorý populizmus nechápe ako ideológiu, ale ako istú stratégiu resp. spôsob komunikácie. V prvej časti nášho článku vymedzíme pojem „populizmus“, pričom upozorníme na jeho viaceré rozličné interpretácie ako aj na to, aké je jeho spoločné základné analytické jad­ro. V nasledujúcich častiach článku sa už zameriame na analýzu populizmu podľa Ernesta Laclaua. Cieľom nášho článku je teda analýza teórie populizmu podľa E. Laclaua v kontexte súčas­nej situácie na domácej i svetovej, nielen politickej scéne.
129. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Dva názory na blízkou budoucnost: (Hervé Juvin contra Gilles Lipovetsky)
Two opinions about the near future

abstract | view |  rights & permissions
V posledním půlstoletí se stále naléhavěji ozývá otázka, zda se naše civilizace – a s ní možná i civilizace světová – neblíží svému konci. Svým způsobem na tuto otázku odpovídají i G. Li­povetsky a H. Juvin v knize Globalizovaný Západ, kterou vydali společně ve Francii v roce 2010. Zatímco Lipovetsky se snaží vybalancovat svou vizi postmoderního světa tak, aby vyústila v obraz společnosti, která nezapomíná na své (různorodé) tradice, Juvin akcentuje hrozbu globálního střetu. Oba se vyrovnávají hlavně s otázkou poměru ekonomiky a politiky a oba svým způsobem kritizují nadvládu ekonomiky nad politikou. Je přitom třeba podot­knout, že jejich záběr je časově poněkud skromnější než u takových autorů jako je např. Spen­gler nebo Toynbee, případně u těch autorů, kteří vycházejí z představy ekologické katastrofy, nicméně právě proto mohou posloužit jako materiál ke srovnání s názory svých předchůdců i současníků na společnost, která zřejmě směřuje k velkým změnám. V této souvislosti au­torka jejich názory konfrontuje s myšlenkami jejich předchůdců i současníků (Feyerabend, Fukuyama, Huntington, Popper aj.) a snaží se najít shody a rozdíly.
130. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Brněnská léta Jana Steklíka: Janu Steklíkovi na rozloučenou
Brno period of Jan Steklík

131. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Cesta do Ruska
A Journey into Russia

132. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Miloš Dokulil Miloš Dokulil
Filosofie „s dnešním odstupem času“: stále ještě jako racionálně kýžený projekt?
Philosophy “with today’s lapse of time”

133. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Josef Petrželka Editorial
134. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Jakub Kapičiak Jakub Kapičiak
K materialite v myslení Judith Butlerovej
On Materiality in Judith Butler’s Thought

abstract | view |  rights & permissions
Štúdia sa zameriava na poznámky Judith Butlerovej o chiazmatickom prepojení jazyka a ma­térie. Cieľom je zistiť, čo takéto prepojenie vôbec znamená a odkiaľ pramení. Štúdia ukazuje, že ono prepojenie organicky vyplýva z autorkinej koncepcie performatívnej rodovej identity. Autorka prisudzuje telu úlohu aktívneho participanta v procese konštrukcie identity. Tým sa Butlerová vo svojej koncepcii vyhýba kultúrnemu determinizmu a emergencii voluntaristic­kého subjektu. Po stručnom zhrnutí Butlerovej koncepcie performatívnej rodovej identity sa štúdia ďalej zaoberá rozkladom opozície subjektu a objektu v autorkiných prácach. Následne sa už štúdia usiluje vyrovnať s otázkou chiazmatického prepojenia jazyka a matérie.
135. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Tomáš Korda Tomáš Korda
Návrh intepretace konce dějin u Hegela
An Outline of the Interpretation of Hegel’s End of History

abstract | view |  rights & permissions
Tato stať je výrazně ovlivněna pronikavou intepretací Hegelovy Fenomenologie ducha, kte­rou pod titulem Hegelova fenomenologie světa předložila Tereza Matějčková. Stať vychází z otázky, co z hlediska časovosti dělá duch, který nahlíží rozum působící v dějinách, když tento rozum nahlíží jakožto věčně působící princip (motor) dějin. Duch nevyhnutelně zaují­má perspektivu konce dějin. Tuto perspektivu ale neinterpretuji jako pokus vystoupit z dějin, popírat jejich časovost či přehlížet právě probíhající přítomné dění. Neboť právě „nynějšek“ má duch poznat tak, že v něm kulminuje věčně působící rozum. Z hlediska konce dějin či věč­nosti duch v přítomném poznává to věčně přítomné (totiž Rozum). K objasnění perspektivy konce dějin ji jednak krátce kontrastuji s Nietzscheho a Kantovým náhledem na konec dějin a jednak ji navrhuji připodobnit k „andělu dějin“, kterého viděl Walter Benjamin na obraze Angelus Novus a který zděšen z přítomného couvá zády k budoucnosti.
136. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Josef Krob Josef Krob
Současnost starých otázek
Topicality of Old Questions

137. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Radim Brázda Filozofové ve městě
138. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Jan Zouhar Jan Zouhar
O dějinách české filozofie
On History of the Czech Philosophy

139. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Jiří Gabriel Filosofický seminář na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v letech 1919–1925
140. Studia Philosophica: Volume > 66 > Issue: 1
Adriana Peremilovská, Josef Petrželka Adriana Peremilovská
„Obrázek vydá za tisíc slov“
One picture is worth thousand words