Studia Philosophica

Researching the history of environmental philosophical thinking in the context of the devel­opment of social conditions in our country (as opposed to abroad) has so far been rather neglected. At the same time, it is an essentially philosophical issue (resolving the relation­ship between man and the world), which is also gaining urgency in the context of the global environmental crisis. The text defends the opinion that original and authentic philosophical work was and remains a very important part of our spiritual culture. Researching the history of domestic philosophical thought makes sense, and in concrete forms it can offer remark­able inspiration even today. The following retrospective seeks to supplement the image of the history of our thinking (philosophy and science) with details and connections not yet revealed. It also seeks an answer to the question of the originality of our authors‘ thinking. Above all, it is a concretization of the historiographical view of some not quite satisfactorily captured stages of the history of our (Czech and Slovak) philosophy. Therefore, we will focus on a brief critical reflection of that dominant (Marxist) philosophy, while we leave the forms of thought of the unofficial (underground, samizdat) aside. As one of the remarkable aspects found, for example, we can consider the predominance of Slovak authors in the first half of the normalisation period (problems of the scientific and technological revolution). This was only subsequently complemented by efforts for a more systematic, generally philosoph­ical view by Czech authors (especially R. Kolářský and J. Šmajs). In the assessment of the stage of “real socialism” (or the period of normalization), we conclude that a simplified idea of complete official silence on environmental issues and denial of real problems and crisis manifestations cannot suffice.

Príspevok sa na vybraných častiach stoickej filozofie (fyzika živlov, psychológia, kauzalita, hierarchizácia príčin) snaží predstaviť stoický koncept deterministického univerza a ústredné postavenie stoického mudrca v ňom. Základnou líniou výkladu je dokazovanie tézy, že sloboda mudrca sa zakladá na autonómii jeho prejavov zdôvodnenej zvrchovane racionálnou dispozíciou jeho duše. Autor príspevku preto argumentuje na podporu tézy, že akrasia ako konanie proti poriadku rozumu a prírody u stoického mudrca nie je možná.

This article attempts to analyse the possible intellectual link between Aristotle’s polis-related thought and Marx’s philosophy in the case of zōon politikon term. In order to clarify this problem, we need to ask two questions: 1) Is it really possible to document that Marx reflected this concept or was inspired by it? 2) Are, in this case, statements of modern scholars well-founded when it comes to Aristotle’s influence on Marx? I will present an affirmative answer to the first question, while the second one will be answered with significant doubts that will be based on an analysis of the primary texts. This will lead to my proposition that some scholars are trying to discover Aristotelian motifs in Marx at any cost, even in cases where it is not unequivocally provable.

Based on the reflection of the work of three authors from Brno (R. Těsnohlídek, J. Mahen, and J. Tomeček), the paper tries to defend the opinion about the cultural role of natural prose – in confrontation with the critical view of the philosopher J. Šmajs. This area of artis­tic creation represents one way how to face environmental grief. This is one of the signifi­cant characteristics of how people currently perceive the state of the world and the risks for future existential perspectives.

Článek se zabývá argumenty Roberta Filmera na obranu božského práva králů v knize Patriarcha aneb Přirozená moc králů. Filmer tvrdí, že lidé se nerodí přirozeně svobodní, a proto se od nich očekává, že budou krále poslouchat bez jakýchkoli výhrad z toho důvodu, že králům byly propůjčeny moc a božské právo. Tento Filmerem obhajovaný postoj je v rozporu s poje­tím přirozené svobody člověka, kterou hájil John Locke a další teoretici společenské smlouvy. Tento článek naznačuje, že Filmer moc králů přeceňuje. V článku chci kriticky prozkoumat Filmerovy argumenty, jimiž své tvrzení podporoval. Příspěvek polemizuje s Filmerovou tezí o božském právu monarchie z následujících důvodů: (i) teze postrádá racionální zdůvodnění, (ii) byla založena na nesprávném výkladu Písma a (iii) neřeší otázku ateistů. V závěru článek předkládá argument, že otázka vzájemné výlučnosti diskutovaných pojmů spočívá na zjevně nesprávné interpretaci božského práva a přirozené svobody člověka.