Volume 62, Issue 2, 2015
Pavel Materna
Pages 74-85
Logická analýza přirozeného jazyka jakožto organická součást logiky
Existují dva druhy logických chyb. Buď je užito neplatné schéma argumentace, nebo je naše analýza premis chybná. Žádná extenzionální ani intenzionální teorie nemůže vyřešit následující problém spojený s analýzou výrazů přirozeného jazyka: Leibnizův princip substituce identického za identické obsahuje podmínku a = b. Jak extenzionální, tak i intenzionální systémy (alespoň jsou-li intenze definovány jako funkce z možných světů) se při analýze této podmínky formulované v přirozeném jazyce spokojí s tím, je-li a nahodile nebo logicky či analyticky ekvivalentní s b, zatímco to nemusí stačit pro aplikaci Leibnizova principu. Uvádíme příklady, ukazující, jak je v takových případech absurdní aplikovat tento princip. Je myslitelná následující náprava: mohli bychom se pokusit formulovat nějaké axiómy nebo snad metasystémová pravidla, která by eliminovala kritické případy. To by však znamenalo, že vzniká nová teorie jen proto, aby bylo zabráněno nesprávné aplikaci Leibnizova pravidla. Místo toho nabízíme procedurální analýzu (výrazů) přirozeného jazyka, která umožní určit jednoznačně jejich smysl a tedy i denotaci tak, že zmíněné kritické případy nemohou nastat. Ukážeme, že hyperintenzionální systém, který definuje Transparentní intenzionální logika, dokáže obecně řešit hlavní problémy spojené s užitím výrazů přirozeného jazyka.