Studia Philosophica

Volume 57, Issue 2, 2010

Karl-Friedrich Kiesow
Pages 37-45

Mýty návratu
Básnická imaginace a ontologická zkušenost

Obrat k ontologické otázce je pro filosofii trvalým pokušením. Ve 20. století se objevila Heideggerova existenciální analytika „existence“ a „bytí“ jako jeho východiska a zároveň se toto století stalo svědkem Heideggerova obratu („Kehre“) i vzniku dalších tzv. „nových ontologií“ v dílech N. Hartmanna nebo Th. Litta, jež vzbudily dočasnou pozornost. Jistou zvláštnost v tomto vývoji představuje skutečnost, že si různí interpreti zkušenosti s bytím slibovali větší úspěch od básnické imaginace než od samotné filosofie. Již Heidegger se odvolával na Hölderlina, Georga a Trakla. Karl Albert se vztahuje k Hermannu Brochovi a Saint-Johnu Persemu, zatímco oblíbenými autory pro F. Kaufmanna byli Hofmannsthal, Rilke a romanopisec Thomas Mann. Ve své studii vykládá autor dva tematické komplexy z celkové souvislosti „básnické imaginace a ontologické zkušenosti“, a to Heideggerovu interpretaci básně Slovo od St. George, v souvislosti s ontologií amerického filosofa P. Weisse pak báseň Slovo jako meditace od W. Stevense. Oba tyto lyrické útvary jsou literárním zpracováním „mýtu návratu“, a tím odrážejí podle autorova názoru rovněž situaci filosofie.