Search narrowed by:



Narrow search


By category:

By publication type:

By language:

By journals:

By document type:


Displaying: 161-180 of 448 documents

Show/Hide alternate language

0.115 sec

161. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Ivana Holzbachová Miroslav Petrusek, Marx, marxismus a sociologie. Texty z pozůstalosti 1
162. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 1
Jiří Gabriel Kolektiv autorů, Dialektika mysli a činu: Filosof Karel Říha, SJ – devadesát
163. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Michal Chabada Michal Chabada
Odsúdenia z roku 1277 a filozofia Jána Dunsa Scota
Condemnation of 1277 and the Philosophy of John Duns Scotus

abstract | view |  rights & permissions
Odsúdenia z roku 1277 predstavovali zásah do vedeckého výskumu mnohých scholas­tických autorov. Duns Scotus tvoril po roku 1277. Cieľom tohto príspevku je preto iden­tifikovať filozofické motívy, v ktorých sa filozofia Dunsa Scota a Odsúdení z roku 1277 prelínajú, a preskúmať, či Scotovo myslenie bolo pod priamym vplyvom Odsúdení, alebo nie. Autor príspevku tvrdí, že hlavná príčina Scotovej filozofie je v samotnej františkánskej tradícii a že vplyv Odsúdení z roku 1277 bol na Scotovo myslenie nepodstatný.
164. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Richard Sťahel Richard Sťahel
Pojem krízy v koncepcii A. Naessa
Pojem krízy v koncepcii A. Naessa

abstract | view |  rights & permissions
Chápanie pojmu krízy významne ovplyvňuje hlavnú argumentačnú líniu filozo­fických koncepcií, ktorých vznik podnietila reflexia krízy. K takýmto filozofickým kon­cepciám patrí aj hlbinná ekológia A. Naessa. Pojem krízy v jeho myslení vystupuje vo význame hrozby, ale aj príležitosti, nutnosti rozhodnúť sa, prijať závažné rozhodnutia. Má však tiež význam historickej a politickej krízy, teda situácií, v ktorých sa pod tlakom nutnosti reformulujú základné imperatívy a organizačné princípy spoločnosti. Takto široké významové spektrum pojmu krízy súvisí s tým, že Naess sa snaží osloviť nielen ekológov, ochranárov a filozofov, ale aj politológov, politikov a občianskych aktivistov, čím významne prispel k vzniku environmentalizmu ako politického hnutia i politickej ideológie.
165. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Matúš Porubjak Matúš Porubjak
Umiernená zúrivosť (nová rola thúridos alké u Tyrtaia)
Moderate Fury (new role of thouridos alke in Tyrtaeus)

abstract | view |  rights & permissions
Prvými svedkami a neraz aj intelektuálnymi generátormi procesov, ktoré viedli k ustanoveniu sociálno-politických štruktúr klasických gréckych poleis, sú archaickí ly­rici. Medzi najstarších patrí spartský Tyrtaios (1. pol. 7. st. p. n. l.), ktorý vo svojej elégii (zl. 12) ustanovuje za vrcholnú zdatnosť thúridos alké (zúrivú chrabrosť, rázny odpor). Toto slovné spojenie nachádzame už u Homéra, ktorý ním pomenúva jednu z bojov­níckych aretai. Naším cieľom bude komplexne analyzovať 12. zlomok, preskúmať použitie tohto slovného spojenia u oboch básnikov a odhaliť nový kontext, do ktorého ho zasadzuje Tyrtaios. Pokúsime sa tak postihnúť jeden z počiatkov „nového racionálno-politického poriadku“ a ukázať spôsob, akým lyrika transformuje staré epické hodnoty na nové politické
166. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Alžbeta Micsinaiová Alžbeta Micsinaiová
Metafora a myslenie
Metaphor and Thought

abstract | view |  rights & permissions
Príspevok sa zameriava na jednu zo súčasných teórií metafory, ktorá metaforu chá­pe skôr ako figúru mysle než ako figúru reči a túto teóriu skúma z hľadiska filozo­fických diskusií o štruktúre myslenia. V článku skúmam niektoré konceptuálne metafory a kľúčové metafory a v nádväznosti na to sa ďalej zameriavam na dôležitosť metafor, ktoré sú bežnou súčasťou nášho myslenia. Chcem ukázať, že oba tieto prístupy podporu­jú taký pohľad na metaforu, ktorý ju pokladá za kľúčovú pre racionálne a konceptuálne myslenie, a preto si myslím, že metafora zastáva dôležité miesto vo filozofii. Okrem toho v článku analyzujem vplyv metaforického myslenia na obsahy a formy filozofických problémov a v tomto smere načrtávam možnosť ďalšieho zaujímavého výskumu
167. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Lenka ´ Čupková Lenka ´ Čupková
K indukcii vo filozofii vedy
Induction in the Philosophy of Science

abstract | view |  rights & permissions
Príspevok sa zaoberá problémom indukcie vo filozofii vedy. Jeho cieľom je predsta­viť problém indukcie, typy indukcie, ktoré sa vo filozofii vedy používajú, a poukázať na to, že problém indukcie nie je len problémom vedeckého realizmu, ale naráža naň aj teória, od ktorej sa očakávalo práve jeho riešenie, bayesianizmus. V centre pozornos­ti stoja otázky, či subjektívne chápaná pravdepodobnosť môže pri probléme indukcie pomôcť a či je indukcia vôbec zmysluplným problémom. Príspevok v závere konštatu­je, že hoci žiadna z téz bayesianizmu neponúka riešenie Humovho problému indukcie a v histórii nájdeme niekoľko pokusov o odmietnutie problému indukcie, história vedy je s induktívnymi úsudkami tak spätá, že problém indukcie vo filozofii vedy zostáva
168. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Brněnská léta Pavla Materny
The Brno years of Prof. Pavel Materna

abstract | view |  rights & permissions
V letošním roce se profesor PhDr. Pavel Materna dožil pětaosmdesátin (* 21. dubna 1930 v Hněvkovicích u Ledče n. Sázavou). Jeho „brněnská léta“ začala v roce 1965 pří­chodem na katedru filosofie FF Masarykovy univerzity (tehdy UJEP). V roce 1957 ob­hájil kandidátskou dizertaci Zu einigen Fragen der modernen Definitionslehre a již pu­blikoval několik statí. Jeho posluchači brzy poznali, že je s logikou seznamuje i sbližuje odborník oddaný nejen svému oboru, nýbrž i učitelskému poslání. V Brně obhájil práci On Problems a habilitoval se. Během komunistické normalizace byl zbaven možnosti teoreticky bádat a přednášet, avšak neoficiálně spolupracoval s brněnskými lingvisty a pražským seminářem Sgallovým. Materna byl ovlivněn transparentní intenzionální logikou svého přítele Pavla Tichého, v té době profesora na Otago University v Dunedi­nu na Novém Zélandě, kam v šedesátých létech emigroval. Materna odešel z brněnské fakulty v roce 1976, když byl zbaven možnosti publikovat. V Praze, kde měl stálé bydliště, se jako logik uplatnil v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb. Svůj volný čas využíval studiem a rozvojem TIL. Po sametové revoluci se stal členem oddělení logiky FÚ ČSAV, kde působí dodnes. Na Brno však nezapomněl a Brno neza­pomnělo na něj. Začal zde znovu přednášet logiku a již oficiálně rozvíjet TIL. V roce 1991 se na (už opět) Masarykově univerzitě stal řádným profesorem logiky. Vedl řadu doktorských studentů, z nichž J. Raclavský je jeho pedagogickým nástupcem; velmi úspěšným doktorandem byl také B. Jespersen z Dánska. Tak se TIL začal rozvíjet rovněž v Brně a díky spolupráci s Ostravou (M. Duží) lze nyní hovořit o škole TIL. Materna rád spolupracoval také se slovenskými kolegy, z nichž mnozí se stali členy školy. Je autorem několika českých a anglicky psaných prací týkajících se zejména teorie pojmů. Řadu článků napsal spolu s Marií Duží a „velká trojka“ ve složení Duží, Materna, Jespersen v roce 2010 publikovala knihu Procedural Semantics for Hyperintensional Logic ve vy­davatelství Springer. Za svou práci Materna obdržel medaile od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Masarykovy univerzity a spolu s dalšími členy „velké trojky“ také za svou zahraniční publikaci. Své učitelské působení v Brně ukončil v červnu 2015. Na vědeckou práci v logice se jeho důchodcovský odpočinek ovšem nevztahuje
169. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Marie Duží Marie Duží
Procedurální teorie pojmů
Procedural Theory of Concepts

abstract | view |  rights & permissions
V příspěvku podávám přehled vývoje logické sémantiky se zřetelem zejména na vý­voj Tichého Transparentní intenzionální logiky (TIL) od pozdních šedesátých let až do­dnes, a na ní vystavěné Maternovy logické teorie pojmu. Článek si neklade za cíl podat vyčerpávající historický přehled, nýbrž soustřeďuje se na podíl česko-slovenské logické školy a ukazuje, že tento podíl je nezanedbatelný. Navíc je však tento přehled zároveň i kritický. Ukazuje silné stránky logického rámce TIL, ale zároveň upozorňuje na někte­ré diskutabilní stránky či otevřené problémy, které zůstávají zejména právě v procedu­rální teorii pojmu. Z nich nejpalčivějším je problém procedurální identity pojmu, a tím také kritéria synonymie.
170. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Aleš Horák, Karel Pala Aleš Horák
Pavel Materna a třísložková teorie jazyka
Pavel Materna and the Ordered-Triple Theory

abstract | view |  rights & permissions
V příspěvku připomínáme originální spolupráci s prof. P. Maternou, která začala v 60. letech minulého století a vedla ke vzniku třísložkové teorie jazyka, jejímiž autory jsou spolu s Pavlem Maternou Karel Pala a Aleš Svoboda. Články o třísložkové teorii byly publikovány v r. 1976 a 1979, ovšem jméno P. Materny se v titulcích článků ne­smělo objevit, byl tak komunistickým režimem trestán za vyloučení z KSČ v r. 1969. Třísložková teorie jazyka, jak název naznačuje, pokrývá tři základní komponenty sys­tému jazyka, tedy syntax, sémantiku a pragmatiku, a je plně srovnatelná s podobnými pokusy u nás i v zahraničí. Stala se východiskem pro další propojení logiky, lingvistiky a informatiky díky působení K. Paly a P. Materny na Fakultě informatiky od roku 1995. Do této spolupráce se zapojili studenti Fakulty informatiky, zejména Aleš Horák, jehož zásadním příspěvkem je počítačová implementace systému transparentní intenzionální logiky (TILu) ve vztahu ke zpracování přirozeného jazyka (češtiny).
171. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jan Štěpán Jan Štěpán
O inferencialismu pro Pavla Maternu
On Inferentialism for Pavel Materna

abstract | view |  rights & permissions
Inferencialismus idealizuje proces získání významu v komunikaci. K tomu snadno najdeme protipříklady. Zcela zde chybí nějaká, zejména pojmová analýza a také nějaké rozhodovací (meta)pravidlo pro získání významu.
172. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Filozofia umenia. Analytická tradícia
Filozofia umenia. Analytická tradícia

173. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jan Štěpánek Jan Štěpánek
Úvod do logiky: klasická výroková logika
Úvod do logiky: klasická výroková logika

174. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jan Štěpánek Jan Štěpánek
Epistemická logika
Epistemická logika

175. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Ivan Dérer. K diskusii o čechoslovakizme
Ivan Dérer. K diskusii o čechoslovakizme

176. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Hovory s Lévi-Straussem
Hovory s Lévi-Straussem

177. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Hana Řehulková Hana Řehulková
Jan Patočka o Ingardenově pojetí literárního díla
Jan Patočka about Ingarden’s Concept of a Literary Work

abstract | view |  rights & permissions
Cílem příspěvku je představit Patočkovu recepci Ingardenova pojetí literárního uměleckého díla, a to jednak se zřetelem k Patočkově vlastní filozofii literatury, jedna s ohledem na vývoj Patočkova kritického přístupu k Ingardenově teorii literárního díla. Na základě relevantních poznámek v Patočkových odborných studiích jsou rekonstruo­vány možné výtky vůči Ingardenově teorii, které spočívají především v kritice Ingarde­nova strukturalistického, či formalistického přístupu k hledání podstaty literárního díla. Tato teze je interpretována prostřednictvím komparace s Patočkovou koncepcí filozofie literatury.
178. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Karel Floss Karel Floss
Řád jako ústřední idea civilizace
Order as the Central Idea of Civilization

abstract | view |  rights & permissions
Pojem řádu má své veliké dějiny od předsókratiků až k H. Kringsovi, který v roce 1941 vydává knihu Ordo. U nás se pojmu řádu a řádovosti věnoval po celý život ze­jména brněnský a olomoucký myslitel J. L. Fischer (1894–1973). Idea řádu byla také jedním z pilířů jeho skladebné filosofie, jež měla základní problémy moderní společnosti vyřešit účinněji než marxismus. Současně s „laickým“ Fischerem usilovala v kritických 30. letech dvacátého století o nastolení kýženého řádu vyhraněně katolická skupina sou­středěná kolem tehdy nově založené revue Řád. Oběma pólům šlo sice o podobný cíl (skoncovat s vládou neblahého kapitalismu), ale neporozuměly si pro různost svých věr. Toto osudové neporozumění bychom měli především na univerzitách v Brně a Olomou­ci napravovat využitím odkazu W. C. Smithe, který zásadně rozlišil setrvačnou tradiční víru (belief) a otevřenou víru všech opravdu tvůrčích lidí (faith). Takovou víru měl totiž podle autora také a snad především nový řád usilovně hledající Josef Ludvík Fischer.
179. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Jiří Nesiba Jiří Nesiba
Předvědecký jazyk Anicia Boethia: Příspěvek k dějinám vědy
Protoscientific Language of Anicius Boethius

abstract | view |  rights & permissions
Příspěvek připomíná filosofii „posledního Římana a prvního scholastika“ Anicia Bo­ethia, který je nejznámější díky své filosofické básni Útěcha z filosofie. Tento článek se soustředí na jinou stránku Boethiovy tvorby, na jeho překladatelské úsilí z řečtiny do latiny, kdy vytvořil novou terminologii a tak mohl syntetizovat filosofickou roztříš­těnost názorů jeho současníků pomocí exaktní metodologie. Ve svém vědeckém jazyce používal umění i logiku dohromady, s důrazem na větší srozumitelnost.Boethius sjednotil díky svému filosofickému jazyku mnoho rozdílných filosofic­kých škol – Platóna, Aristotela, pythagorejce, novoplatonismus a křesťanskou teologii. Zformalizoval vědecký výzkum podle aritmetiky, dokázal reformovat svobodná umění do křesťanského světa a sjednotit vědu a filosofii pomocí matematiky. Svoji metodu nazval quadrivium, tedy čtyři cesty k moudrosti, jako součást Sedmi svobodných umění (lat. Septem artes liberales). Quadrivium se sestávalo z aritmetiky, geometrie, astronomie a hudby. Tyto čtyři způsoby považoval Boethius za nejlepší pe­dagogickou cestu k poznání fyzikálních zákonitostí našeho světa (lat. naturalia). Díky abstraktnosti této matematické cesty preferoval i důležitost jazyka a terminologie, která se používá. I přes logickou koherentnost je dle něj možné používat umělecká vyjádření pro větší srozumitelnost.Článek ukazuje i obtíže současné vědy, která je také limitována jazykem. Protože v minulosti filosofové stáli před podobným problémem, může Boethius svým důrazem na svobodnou cestu filosofie stále inspirovat.
180. Studia Philosophica: Volume > 63 > Issue: 1
Daniel Špelda Daniel Špelda
Vši a Gulliver: Optická relativita v novověku
Louses and Gulliver

abstract | view |  rights & permissions
Článek se zabývá některými epistemologickými důsledky, které s sebou přineslo užívání optických přístrojů v 17. století. Jako ilustrativní rámec těchto důsledků jsem zvolil slavný Swiftův román Gulliverovy cesty, který představuje literární a imagina­tivní kontext těchto objevů. V první části se pokouším nastínit důvody nemyslitelnosti užívání optických přístrojů v řecké přírodní filosofii. Také představuji antropologický objev lidské nepodstatnosti v kosmu zapříčiněné teleskopickým pozorováním oblohy. Druhá část se zabývá karteziánským pojetím vnímání a jeho významem pro chápání mikroskopického pozorování. Výsledkem mikroskopické zkušenosti bylo hořké odha­lení neprivilegovaného statutu lidského vnímání světa. Ve třetí části je naznačeno, že moderní optické přístroje chápali novověcí vědci (a po nich i Swift) jako prostředky, které ukazují epistemologickou nepřístupnost skutečné podstaty přírody. Epistemo­logická zdrženlivost raně novověké vědy byla ovšem kompenzována ideou pokroku. Swift, který stál na straně anciens ve slavné querelle, však nepovažoval ideu vědeckého pokroku za přesvědčivé řešení, ačkoliv nemohl odmítnout nové vědecké vidění světa. Nakonec mohl pouze snít o lepší, dávném, utopickém světě věčné moudrosti.