Narrow search


By category:

By publication type:

By language:

By journals:

By document type:


Displaying: 121-140 of 260 documents

0.095 sec

121. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Ivana Holzbachová Tainovo pojetí vědy
abstract | view |  rights & permissions
Ačkoli je Taine znám především jako estetik a historik umění i politiky, zabývá se autorka spíš metodologickým předpokladem Tainova díla, a to jeho pojetím vědy. Ukazuje, že v Tainově díle nacházíme Hegelův vliv, který se však silně mísí s odlesky Comtových názorů, i když v oblasti ontologické lze spatřovat podobnost i s E. Machem. Taine chtěl aplikovat na duchovní vědy metody věd přírodních, i když si byl vědom zásadního rozdílu – nekvantifikovatelnosti v duchovních vědách. Podobnost spočívala ve snaze vysvětlit duchovní díla z jejich skutečných příčin. Ty Taine viděl především v oblasti psychologické. I ona je však pojata nikoli jako introspekce, ale jako věda, která má formulovat zákony a předvídat. Fakta hledá v literárních dokumentech. Zkoumání začíná od jednotlivých faktů, pokračuje přes zobecnění k jejich hlubšímu pochopení (vytváření zákonů) a pak se opět k jednotlivinám vrací a pomocí nalezených zákonů je vysvětluje. Konečné příčiny Taine nehledá. V rozboru aplikace tohoto obecného pojetí na dějiny umění a politickou historii se do popředí autorčina zájmu dostává známá Tainova teorie rasy, momentu a prostředí. Rozbor se věnuje především jeho pojetí rasy. Zabývá se i jeho pojetím vztahu mas a velkých osobností. V závěru připomíná reakce dobových i nynějších autorů na Taina.Although Taine is primarily known as an aesthetician and historian of art and politics, the author focuses on the methodology of Taine’s work, particularly on his conception of science. She shows one can trace Hegel’s influence in Taine’s work, which nevertheless mingles with reflections of Comte’s views, even though one can find similarities with E. Mach’s views in ontology. Taine attempted to apply the methodology of natural sciences to spiritual sciences, even though he was aware of a major difference – the unquantifiability in spiritual sciences. This involved an attempt to explain spiritual works on the basis of their real causes, which Taine mainly thought of as psychological. Psychology was not taken as introspection, though, but as a science the goal of which was to formulate laws and predict. Taine sought facts in literary documents. He began his investigation with particular facts, went on to generalize and state laws and then returned to the particular facts to explain them by the discovered laws. Taine did not seek final causes. In analyzing the application of this general approach to the history of art and politics, the author emphasizes Taine’s conception of race, moment and environment. She particularly focuses on the concept of race and also considers the relation of masses and great figures. In the conclusion the author adds the reactions of Taines contemporar­ies and current authors.
122. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jindřich Veselý Jan Patočka a křesťanství
abstract | view |  rights & permissions
In many of his writings Jan Patočka dealt with christianity. This article presents his meditation as it developed since beginnings of his work till the famous texts he wrote in last period of his thinking. We interpret the whole philosophical move as the way from polemic to interpretation and from periphery to center. In his first writings Patočka mostly argues with theologians about mainly marginal themes, but soon he turns to the core of christianity and tries to interpret it according to his phenomenological philosophy. In his last works Patočka considers the strictly demythologized christianity as one of the most potent forms of care for the soul, which for him meant the tradition of european spiritual life. So the christianity, especially the idea of sacrifice, gets into the very center of Patočka’s thinking. Our article advises of the crucial, but probably also the weak point of Patočka’s approach: his reluctancy to ideas of personal god and revelation.
123. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Veronika Ježková Genealogie diagnostiky. Michel Foucault a Zrození kliniky
abstract | view |  rights & permissions
Text se věnuje genealogii metod diagnostiky podle Michela Foucaulta, s využitím interpretace několika jeho hlavních děl, zejména Zrození kliniky, Abnormal: Lectures at the College de France 1974–1975, Archeologie vědění, Dějiny šílenství v době osvícenství a dalších. Je rozdělen do několika částí: první analyzuje Foucaultovu archeologickou a genealogickou metodu zkoumání historie, část druhá se zaměřuje na tři medicínské diskurzy existující ve Francii od konce osmnáctého století do poloviny století devatenáctého tak, jak je Foucault popisuje ve Zrození kliniky. Jsou jimi medicína druhů/klasifikační medicína, medicína symptomů a medicína orgánů. Přestože Foucault uvádí jednotlivé diskurzy v chronologické následnosti, jsou ve skutečnosti propojeny a společně tvoří základ současného medicínského diskuru. Třetí část textu rozvíjí Foucaultovu koncepci normálního a nenormálního jedince v kontextu zdraví a nemoci a zvláštní pozornost je věnována fenoménu stigmatizace těch, kteří jsou společností považováni za nenormální či nemocné. Foucault ve Zrození kliniky popisuje mnoho diagnostických metod, které vedou ke zjištění pravdy o nemoci. Současné lékařské usuzování a diagnostika sestávají podle Foucaulta z analyzování prostorových aspektů nemoci, analýzy významu jednotlivých symptomů, techniky interview s pacientem a dalších, a tyto techniky nelze chápat jako nadčasové a univerzální, ale naopak je nutné je nahlížet v širších souvislostech diskurzů minulých. Poslední část textu zkoumá vztah medicíny a psychiatrie u Foucaulta, zejména historické začleňování psychiatrie do medicíny. V závěru textu se pokouším odpovědět na otázku, zda je toto začlenění legitimní a zda může být příčinou stigmatizace duševně nemocných, či naopak může napomoci toto stigma sejmout.
124. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Břetislav Horyna Wolfgang Streeck, Gekaufte Zeit. Die vertagte Krise des demokratis­chen Kapitalismus
125. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jiří Gabriel Jeřábek Mojmír (ed.), Novoidealista Josef Kratochvil. Philisophus perennis
126. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jan Zouhar 60 let Filosofického časopisu. Eds. P. Dvořák, L. Kvasz, P. Urban, J. Velek, J. Zumr
127. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jan Zouhar Miloš Dokulil: Masaryk a náboženství. Sedm zastavení k 75. výročí úmrtí TGM
128. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Takashi Kato Filozof pod půlnočním sluncem
abstract | view |  rights & permissions
To celebrate the 85th birthday of the Czech-American philosopher Professor Rudolph W. Krejci, the founder of the first Department of Philosophy and Humanities at the University of Alaska in Fairbanks, we bring a paper by his student, currently an associate professor in California, Takashi Kato, who shows how respected Professor Krejci is even by people far away from his homeland.
129. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Břetislav Horyna Když nás vesmír začal brát na vědomí. Příspěvek k lepšímu pochopení metaforologie Hanse Blumenberga
abstract | view |  rights & permissions
The goal of this work is to popularize the philosophy of the German philosopher Hans Blumenberg (1920–1999) in Czech context. Even though he is gradually becoming one of the most discussed authors in the Anglo-Saxon world, Blumenberg is still largely ignored here. This work focuses on a key theme from Blumenberg’s theory of metaphorology and analyzes the history and development of human defensive reactions against alleged expressions of cosmic powers and their impact on human lives: heavenly signs, unnatural signs at birth or death of important figures, religious miracles, etc. In order to defend themselves against absolute forces of the universe, people have developed magic (homo magus occurred in human history) as a tool of prevention from cosmic interference, created new myths and escaped into their mythical shelters by means of further metaphors. In the final part, the work deals with the phenomenology of the metaphor of „stream“, used by E. Husserl.
130. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Hana Řehulková Literatura a poznání
abstract | view |  rights & permissions
The goal of the paper is to reconsider two incompatible stances on a possible cogni­tive gain from belles-lettres stories. Cognitivism is based on the fundamental state that a value of work of art is proportional to the degree of knowledge it brings. It is presupposed that a reader´s mental state before reading such stories is, in a way, poorer then thereafter. What kind of properties does such cognitive gain have? Is it a moral piece of knowledge? Or is it a piece of knowledge at all? A role of truth is mentioned. Two pros et cons arguments – namely Graham’s (argument about the cognitive value of the arts) and Stolnitz´s ones (argument about cognitive triviality of art) – are briefly examined. In the last part, a natural view of a literary cognitive gain is offered.
131. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Ivana Holzbachová Tainovo pojetí společnosti a státu
abstract | view |  rights & permissions
The author presents Hippolyte Taine´s conception of society and state, which are, in her interpretation as well as Taine´s theory, deeply interconnected. It is quite obvious, however, that Taine was a committed liberal. This follows from his explicit ideas on the function of the state, his ruthless criticism of the Jacobin phase of French Revolution and Napoleonic conception of state as well as the state in which he lived, because that state stemmed from the Napoleonic conception. In the second part the author focuses on Taine´s description of the English system. Taine sees both its advantages and drawbacks. Generally speaking, he finds the English system preferable to the French one. However, on the basis of the theory of race, moment and environment, it was not possible to imple­ment the English model in France.
132. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Z Jednoty filosofické
133. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Z knižních novinek Katedry filosofie
134. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Z vědeckého života Katedry filosofie
135. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Jiří Gabriel Josef Ludvík Fischer, Výbor z díla III, eds. Sylva Fischerová
136. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Jakub Mácha Marek Picha – Dagmar Pichová, 100 myšlenkových experimentů ve filozofii
137. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Ivana Holzbachová Gottfried Schramm, Dějiny a řády života (pět rozhodujících zlomů lidských dějin)
138. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Jiří Gabriel O. A. Funda, Racionalita versus transcendence. Spor Hanse Alberta s moderními teology
139. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Ivana Holzbachová Pierre Manent, Lidská obec
140. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Jan Zouhar Polska fenomenologia przedwojenna. Antologia tekstów, eds. Dariusz Bęben, Marta Ples-Bęben