Already a subscriber? - Login here
Not yet a subscriber? - Subscribe here

Displaying: 1-10 of 31 documents

Show/Hide alternate language

studie • articles
1. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Michal Chabada Michal Chabada
Odsúdenia z roku 1277 a filozofia Jána Dunsa Scota
Condemnation of 1277 and the Philosophy of John Duns Scotus

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Odsúdenia z roku 1277 predstavovali zásah do vedeckého výskumu mnohých scholas­tických autorov. Duns Scotus tvoril po roku 1277. Cieľom tohto príspevku je preto iden­tifikovať filozofické motívy, v ktorých sa filozofia Dunsa Scota a Odsúdení z roku 1277 prelínajú, a preskúmať, či Scotovo myslenie bolo pod priamym vplyvom Odsúdení, alebo nie. Autor príspevku tvrdí, že hlavná príčina Scotovej filozofie je v samotnej františkánskej tradícii a že vplyv Odsúdení z roku 1277 bol na Scotovo myslenie nepodstatný.
2. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Matúš Porubjak Matúš Porubjak
Umiernená zúrivosť (nová rola thúridos alké u Tyrtaia)
Moderate Fury (new role of thouridos alke in Tyrtaeus)

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Prvými svedkami a neraz aj intelektuálnymi generátormi procesov, ktoré viedli k ustanoveniu sociálno-politických štruktúr klasických gréckych poleis, sú archaickí ly­rici. Medzi najstarších patrí spartský Tyrtaios (1. pol. 7. st. p. n. l.), ktorý vo svojej elégii (zl. 12) ustanovuje za vrcholnú zdatnosť thúridos alké (zúrivú chrabrosť, rázny odpor). Toto slovné spojenie nachádzame už u Homéra, ktorý ním pomenúva jednu z bojov­níckych aretai. Naším cieľom bude komplexne analyzovať 12. zlomok, preskúmať použitie tohto slovného spojenia u oboch básnikov a odhaliť nový kontext, do ktorého ho zasadzuje Tyrtaios. Pokúsime sa tak postihnúť jeden z počiatkov „nového racionálno-politického poriadku“ a ukázať spôsob, akým lyrika transformuje staré epické hodnoty na nové politické
3. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Richard Sťahel Richard Sťahel
Pojem krízy v koncepcii A. Naessa
Pojem krízy v koncepcii A. Naessa

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Chápanie pojmu krízy významne ovplyvňuje hlavnú argumentačnú líniu filozo­fických koncepcií, ktorých vznik podnietila reflexia krízy. K takýmto filozofickým kon­cepciám patrí aj hlbinná ekológia A. Naessa. Pojem krízy v jeho myslení vystupuje vo význame hrozby, ale aj príležitosti, nutnosti rozhodnúť sa, prijať závažné rozhodnutia. Má však tiež význam historickej a politickej krízy, teda situácií, v ktorých sa pod tlakom nutnosti reformulujú základné imperatívy a organizačné princípy spoločnosti. Takto široké významové spektrum pojmu krízy súvisí s tým, že Naess sa snaží osloviť nielen ekológov, ochranárov a filozofov, ale aj politológov, politikov a občianskych aktivistov, čím významne prispel k vzniku environmentalizmu ako politického hnutia i politickej ideológie.
4. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Alžbeta Micsinaiová Alžbeta Micsinaiová
Metafora a myslenie
Metaphor and Thought

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Príspevok sa zameriava na jednu zo súčasných teórií metafory, ktorá metaforu chá­pe skôr ako figúru mysle než ako figúru reči a túto teóriu skúma z hľadiska filozo­fických diskusií o štruktúre myslenia. V článku skúmam niektoré konceptuálne metafory a kľúčové metafory a v nádväznosti na to sa ďalej zameriavam na dôležitosť metafor, ktoré sú bežnou súčasťou nášho myslenia. Chcem ukázať, že oba tieto prístupy podporu­jú taký pohľad na metaforu, ktorý ju pokladá za kľúčovú pre racionálne a konceptuálne myslenie, a preto si myslím, že metafora zastáva dôležité miesto vo filozofii. Okrem toho v článku analyzujem vplyv metaforického myslenia na obsahy a formy filozofických problémov a v tomto smere načrtávam možnosť ďalšieho zaujímavého výskumu
5. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Lenka ´ Čupková Lenka ´ Čupková
K indukcii vo filozofii vedy
Induction in the Philosophy of Science

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Príspevok sa zaoberá problémom indukcie vo filozofii vedy. Jeho cieľom je predsta­viť problém indukcie, typy indukcie, ktoré sa vo filozofii vedy používajú, a poukázať na to, že problém indukcie nie je len problémom vedeckého realizmu, ale naráža naň aj teória, od ktorej sa očakávalo práve jeho riešenie, bayesianizmus. V centre pozornos­ti stoja otázky, či subjektívne chápaná pravdepodobnosť môže pri probléme indukcie pomôcť a či je indukcia vôbec zmysluplným problémom. Príspevok v závere konštatu­je, že hoci žiadna z téz bayesianizmu neponúka riešenie Humovho problému indukcie a v histórii nájdeme niekoľko pokusov o odmietnutie problému indukcie, história vedy je s induktívnymi úsudkami tak spätá, že problém indukcie vo filozofii vedy zostáva
profesorovi pavlu maternovi k 85. narozeninám • homage to prof. pavel materna on the occasion of his 85th birthday
6. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Brněnská léta Pavla Materny
The Brno years of Prof. Pavel Materna

abstract | view |  rights & permissions | cited by
V letošním roce se profesor PhDr. Pavel Materna dožil pětaosmdesátin (* 21. dubna 1930 v Hněvkovicích u Ledče n. Sázavou). Jeho „brněnská léta“ začala v roce 1965 pří­chodem na katedru filosofie FF Masarykovy univerzity (tehdy UJEP). V roce 1957 ob­hájil kandidátskou dizertaci Zu einigen Fragen der modernen Definitionslehre a již pu­blikoval několik statí. Jeho posluchači brzy poznali, že je s logikou seznamuje i sbližuje odborník oddaný nejen svému oboru, nýbrž i učitelskému poslání. V Brně obhájil práci On Problems a habilitoval se. Během komunistické normalizace byl zbaven možnosti teoreticky bádat a přednášet, avšak neoficiálně spolupracoval s brněnskými lingvisty a pražským seminářem Sgallovým. Materna byl ovlivněn transparentní intenzionální logikou svého přítele Pavla Tichého, v té době profesora na Otago University v Dunedi­nu na Novém Zélandě, kam v šedesátých létech emigroval. Materna odešel z brněnské fakulty v roce 1976, když byl zbaven možnosti publikovat. V Praze, kde měl stálé bydliště, se jako logik uplatnil v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb. Svůj volný čas využíval studiem a rozvojem TIL. Po sametové revoluci se stal členem oddělení logiky FÚ ČSAV, kde působí dodnes. Na Brno však nezapomněl a Brno neza­pomnělo na něj. Začal zde znovu přednášet logiku a již oficiálně rozvíjet TIL. V roce 1991 se na (už opět) Masarykově univerzitě stal řádným profesorem logiky. Vedl řadu doktorských studentů, z nichž J. Raclavský je jeho pedagogickým nástupcem; velmi úspěšným doktorandem byl také B. Jespersen z Dánska. Tak se TIL začal rozvíjet rovněž v Brně a díky spolupráci s Ostravou (M. Duží) lze nyní hovořit o škole TIL. Materna rád spolupracoval také se slovenskými kolegy, z nichž mnozí se stali členy školy. Je autorem několika českých a anglicky psaných prací týkajících se zejména teorie pojmů. Řadu článků napsal spolu s Marií Duží a „velká trojka“ ve složení Duží, Materna, Jespersen v roce 2010 publikovala knihu Procedural Semantics for Hyperintensional Logic ve vy­davatelství Springer. Za svou práci Materna obdržel medaile od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Masarykovy univerzity a spolu s dalšími členy „velké trojky“ také za svou zahraniční publikaci. Své učitelské působení v Brně ukončil v červnu 2015. Na vědeckou práci v logice se jeho důchodcovský odpočinek ovšem nevztahuje
7. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Pavel Materna Pavel Materna
Logical Analysis of Natural Language as an Organic Part of Logic
Logická analýza přirozeného jazyka jakožto organická součást logiky

abstract | view |  rights & permissions | cited by
There are two kinds of logical errors. Either you use a non-valid scheme of an argument or your analysis of the premises is mistaken. No extensional or intensional theory can solve the following problem connected with analyzing NL expressions: The Leibniz principle of substituting identical for identical contains the condition a = b. Extensional as well as intensional systems (at least if intensions are defined as functions from possible worlds) analyzing this condition as formulated in natural language are happy if a is contingently or logically or analytically equivalent with b, while this may be insufficient for applying Leibniz. Examples are adduced that show the absurdity of applying Leibniz in such cases. A following remedy is thinkable: one could try to formulate some axioms or perhaps meta-formulated rules that would eliminate the critical cases. This would mean however that a new theory came into being just to shield us from incorrectly applying Leibniz rule. Instead a procedural analysis of NL expressions is offered that makes it possible to unambiguously determine their sense and so their denotation in such a way that the above mentioned critical cases cannot set in. It is shown that the hyperintensional system defined by Transparent intensional logic is able to generally solve the main problems connected with using NL expressions.
8. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Marie Duží Marie Duží
Procedurální teorie pojmů
Procedural Theory of Concepts

abstract | view |  rights & permissions | cited by
V příspěvku podávám přehled vývoje logické sémantiky se zřetelem zejména na vý­voj Tichého Transparentní intenzionální logiky (TIL) od pozdních šedesátých let až do­dnes, a na ní vystavěné Maternovy logické teorie pojmu. Článek si neklade za cíl podat vyčerpávající historický přehled, nýbrž soustřeďuje se na podíl česko-slovenské logické školy a ukazuje, že tento podíl je nezanedbatelný. Navíc je však tento přehled zároveň i kritický. Ukazuje silné stránky logického rámce TIL, ale zároveň upozorňuje na někte­ré diskutabilní stránky či otevřené problémy, které zůstávají zejména právě v procedu­rální teorii pojmu. Z nich nejpalčivějším je problém procedurální identity pojmu, a tím také kritéria synonymie.
9. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Aleš Horák, Karel Pala Aleš Horák
Pavel Materna a třísložková teorie jazyka
Pavel Materna and the Ordered-Triple Theory

abstract | view |  rights & permissions | cited by
V příspěvku připomínáme originální spolupráci s prof. P. Maternou, která začala v 60. letech minulého století a vedla ke vzniku třísložkové teorie jazyka, jejímiž autory jsou spolu s Pavlem Maternou Karel Pala a Aleš Svoboda. Články o třísložkové teorii byly publikovány v r. 1976 a 1979, ovšem jméno P. Materny se v titulcích článků ne­smělo objevit, byl tak komunistickým režimem trestán za vyloučení z KSČ v r. 1969. Třísložková teorie jazyka, jak název naznačuje, pokrývá tři základní komponenty sys­tému jazyka, tedy syntax, sémantiku a pragmatiku, a je plně srovnatelná s podobnými pokusy u nás i v zahraničí. Stala se východiskem pro další propojení logiky, lingvistiky a informatiky díky působení K. Paly a P. Materny na Fakultě informatiky od roku 1995. Do této spolupráce se zapojili studenti Fakulty informatiky, zejména Aleš Horák, jehož zásadním příspěvkem je počítačová implementace systému transparentní intenzionální logiky (TILu) ve vztahu ke zpracování přirozeného jazyka (češtiny).
10. Studia Philosophica: Volume > 62 > Issue: 2
Jan Štěpán Jan Štěpán
O inferencialismu pro Pavla Maternu
On Inferentialism for Pavel Materna

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Inferencialismus idealizuje proces získání významu v komunikaci. K tomu snadno najdeme protipříklady. Zcela zde chybí nějaká, zejména pojmová analýza a také nějaké rozhodovací (meta)pravidlo pro získání významu.