Already a subscriber? Login here
Not yet a subscriber? - Subscribe here

Displaying: 1-10 of 246 documents


studie • articles
1. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Kristína Bosáková, Heidegger a Hegelova Fenomenológia ducha
abstract | view |  rights & permissions | cited by
Fenomenológia ducha, zdôrazňuje Heidegger, je prvou časťou Hegelom plánovaného systému vied. Jej podtitul znie: Veda o skúsenosti vedomia. Tou vedou (Wissenschaft) bude filozofia, chápaná ako veda o skúsenosti vedomia, teda o skúsenosti, ktorú má vedomie seba samého. Filozofii, podľa Hegela, ide o absolútne poznanie, teda o poznanie v najvšeobecnejšom zmysle slova. Možno teda tvrdiť, že kým Hegelovi išlo vo Fenomenológii ducha o vzťah človeka, poznávajúceho subjektu, schopného sebauvedomenia, k absolútnu, tak Heideggerovi v jeho interpretácii Hegelovej Fenomenológie ducha išlo predovšetkým o absolútno samé, teda o bytie, ako ho chápal. Pre Heideggera nie je problematika obsiahnutá vo Fenomenológii ducha ničím iným ako artikuláciou protikladu: nekonečnosť bytia verzus konečnosť jestvujúcna.
2. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Svoboda, Whiteheadova interpretace Platónovy „schránky“ a paralely s pojmem „nadčasové skutečnosti“
abstract | view |  rights & permissions | cited by
Cílem předloženého příspěvku je přiblížit Whiteheadovo specifické pojetí původně platónského pojmu „schránka“ (hypodoché), který v souvislosti se svou procesuální koncepcí Whitehead chápe jako osobní jednotu vyjadřující svým strukturálním charakterem obecný princip, jímž se řídí složení celku naší skutečnosti. Autor nejprve ve stručnosti naznačuje Platónovo vlastní pojetí hypodoché. Whiteheadovo specifické pojetí tohoto pojmu, jež je v základních rysech přiblíženo v dalším kroku, autorovi pak následně dovoluje podstatně popsat jeho možné konotace s pojmem „nadčasové skutečnosti“ (eternal objects). V samém závěru příspěvku se autor pokouší nalézt odpověď na neméně zásadní filosofickou otázku, tj. na to, co ve skutečnosti odpovídá onomu principiálnímu popisu Whiteheadova pojmu „nadčasové skutečnosti“, a pro případ potřeby sledování směru dalšího bádání předznačuje, že jedna možná odpověď se nabízí v systémové teorii Ludwiga von Bertalanffyho.
3. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Kratochvíl, Věčný návrat téhož a časovost u Ladislava Klímy
abstract | view |  rights & permissions | cited by
Článek se zabývá pojetím věčného návratu téhož a časovostí ve filozofii Ladislava Klímy. Analyzuje logickou nesoudržnost Klímova pojetí věčného návratu téhož, která vyplývá z podmínek stanovených takovým způsobem, že nemohou korespondovat s proklamovaným závěrem. Nicméně Klímovo filozofování o čase má spíše existenciální rozměr a věcná analýza mu není zcela úměrnou metodou. V další části článku je tedy do kontextu předchozího výkladu zasazen literární obraz beznohého žebráka, který v Klímových prózách čas představuje, a je vyložena jeho specifická symbolická role v „egosolistickém“ vztahu k časovosti.
4. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Zouhar, Albína Dratvová o ženské duši
abstract | view |  rights & permissions | cited by
Česká filosofka Albína Dratvová (1892–1969) je připomínána především pro své práce z filosofie přírodních věd a jako autorka řady učebnic filosofie a logiky pro střední školy. Významnou část jejího myšlenkového odkazu tvoří také publikace antropologicko-etické. Mezi nimi má důležité místo knížka Duše dnešní ženy. Autorka v ní vychází z vlastní zkušenosti a vlastních zážitků a věnuje se významu a úkolům duševní činnosti žen v nových podmínkách a formách ženské aktivity. Jemná analýza duševní situace žen je i výzvou a návodem pro nalezení smyslu života.
5. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Brázdil, Empirický přístup k morálnímu charakteru
abstract | view |  rights & permissions | cited by
V této práci představuji a analyzuji stěžejní část diskuse, která vznikla mezi mysliteli inspirovanými psychologickým situacionismem a obhájci konceptu morálního charakteru, který se objevuje v aristotelské myšlenkové tradici. Jádrem této diskuse je otázka, zda zůstává tento koncept empiricky adekvátním ve světle nedávných poznatků sociální a kognitivní psychologie. Tedy zda představuje dostatečně významný determinant chování navzdory působení situačních faktorů, jakými jsou sociální nátlak, momentální mentální nastavení či pouze špatné počasí. Přičemž musí být natolik významným determinantem, aby bylo smysluplné v praxi věnovat cenné zdroje na jeho kultivaci v rámci výchovy a vzdělání.
rozhledy a komentáře • commentaries and discussion
6. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jakub Mareš, Civilizace Nialla Fergusona: Kritika
abstract | view |  rights & permissions | cited by
Velká divergence (tj. proč evropský pokrok překonal zbytek světa) je významné téma civilizačních studií s přesahy do eticko-politických diskuzí. Fergusonova Civilizace: Západ a ti ostatní přináší vlastní řešení této otázky – šest klíčových výhod Západu. Tento článek se pokouší ukázat, že Fergusonovo pojetí nejenže je otevřeně politické a má problematickou vnitřní konzistentnost, ale rovněž odporuje současnému historickému vědění.
7. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Daniel Krchňák, Je současný člověk přirozeně mírumilovnější?
abstract | view |  rights & permissions | cited by
Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nature: Why violence has declined a podrobím Pinkerovu analýzu vývoje násilí v lidských dějinách kritice. Dosavadní kritika tohoto díla ukazuje nejen na to, že Pinkerův popis jednotlivých historických období se zdá být na některých místech tendenční, ale že jeho obecná teze o zvyšující se mírumilovnosti společnosti není ze statistického hlediska prokázána. Připojím také vlastní kritiku Pinkerem identifikovaných psychologických změn, které podle jeho názoru vedly k bezprecedentní mírumilovnosti současného člověka. Představím argumenty, které zpochybňují buď to, že tyto psychologické změny skutečně probíhají (proměna směrem k femininním hodnotám péče a k větším empatickým schopnostem), nebo že tyto proměny souvisejí s úbytkem násilí (přechod k utilitaristické morálce a k abstraktnímu myšlení).
8. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Z Jednoty filosofické
view |  rights & permissions | cited by
recenze • book reviews
9. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Otakar A. Funda, Nad knihou Jana Svobody: Masarykův realismus a filosofie pozitivismu
view |  rights & permissions | cited by
10. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Kristína Kmeťová, Emil Višňovský et al.: Normativita ako vôľa k poriadku
view |  rights & permissions | cited by