|
1.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Kristína Bosáková
Kristína Bosáková
Heidegger and Hegel’s Phenomenology of Spirit
abstract |
view |
rights & permissions
| cited by
Fenomenológia ducha, zdôrazňuje Heidegger, je prvou časťou Hegelom plánovaného systému vied. Jej podtitul znie: Veda o skúsenosti vedomia. Tou vedou (Wissenschaft) bude filozofia, chápaná ako veda o skúsenosti vedomia, teda o skúsenosti, ktorú má vedomie seba samého. Filozofii, podľa Hegela, ide o absolútne poznanie, teda o poznanie v najvšeobecnejšom zmysle slova. Možno teda tvrdiť, že kým Hegelovi išlo vo Fenomenológii ducha o vzťah človeka, poznávajúceho subjektu, schopného sebauvedomenia, k absolútnu, tak Heideggerovi v jeho interpretácii Hegelovej Fenomenológie ducha išlo predovšetkým o absolútno samé, teda o bytie, ako ho chápal. Pre Heideggera nie je problematika obsiahnutá vo Fenomenológii ducha ničím iným ako artikuláciou protikladu: nekonečnosť bytia verzus konečnosť jestvujúcna.
Phenomenology of Spirit, Heidegger says, is the first part of the system of science that was planned by Hegel. Another of its titles is called: Science of the Experience of Consciousness. By the science (Wissenschaft) is meant philosophy, understood as a science of the experience of consciousness, which means an experience that the consciousness makes with itself. According to Hegel, philosophy is attempting to get an absolute knowledge, the most general knowledge that is possible to achieve. And meanwhile for Hegel, in his Phenomenology of Spirit, the relationship to the human being, as a subject that is able to get an absolute knowledge and to achieve the self-consciousness, is the most important, Heidegger prefers in Hegel´s Phenomenology of Spirit Being itself with its relationship to beings as he understood it. For Heidegger all of the problems from the Phenomenology of Spirit represent nothing less than an articulation of the endless Being compared to the variety of temporal beings.
|
|
|
2.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Jan Svoboda
Jan Svoboda
Whitehead’s Interpretation of Plato’s “Receptacle” and the Parallels with the Concept of “Eternal Objects”
abstract |
view |
rights & permissions
| cited by
Cílem předloženého příspěvku je přiblížit Whiteheadovo specifické pojetí původně platónského pojmu „schránka“ (hypodoché), který v souvislosti se svou procesuální koncepcí Whitehead chápe jako osobní jednotu vyjadřující svým strukturálním charakterem obecný princip, jímž se řídí složení celku naší skutečnosti. Autor nejprve ve stručnosti naznačuje Platónovo vlastní pojetí hypodoché. Whiteheadovo specifické pojetí tohoto pojmu, jež je v základních rysech přiblíženo v dalším kroku, autorovi pak následně dovoluje podstatně popsat jeho možné konotace s pojmem „nadčasové skutečnosti“ (eternal objects). V samém závěru příspěvku se autor pokouší nalézt odpověď na neméně zásadní filosofickou otázku, tj. na to, co ve skutečnosti odpovídá onomu principiálnímu popisu Whiteheadova pojmu „nadčasové skutečnosti“, a pro případ potřeby sledování směru dalšího bádání předznačuje, že jedna možná odpověď se nabízí v systémové teorii Ludwiga von Bertalanffyho.
The aim of this paper is to describe Whitehead’s specific interpretation of the originally Plato’s concept of the “receptacle” (hypodoché). Whitehead, in line with his own process philosophy, understands Plato’s concept of the “receptacle” as a personal unity that, in its structural character, expresses the general principle that determines the constitution of the whole of our reality. The author of this paper begins by briefly describing Plato’s concept of hypodoché. The author goes on to present Whitehead’s specific interpretation of this concept, which allows the author to elaborate the potential parallels between Whitehead’s interpretation of hypodoché and his concept of “eternal objects”. Finally, the author attempts to find the answer to a fundamental philosophical question: what in reality corresponds to Whitehead’s concept of “eternal objects”. The author suggests that a possible answer may be found in the General Systems Theory of Ludwig von Bertalanffy.
|
|
|
3.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Jan Kratochvíl
Jan Kratochvíl
Eternal Recurrence and Relation to Time of Ladislav Klíma
abstract |
view |
rights & permissions
| cited by
Článek se zabývá pojetím věčného návratu téhož a časovostí ve filozofii Ladislava Klímy. Analyzuje logickou nesoudržnost Klímova pojetí věčného návratu téhož, která vyplývá z podmínek stanovených takovým způsobem, že nemohou korespondovat s proklamovaným závěrem. Nicméně Klímovo filozofování o čase má spíše existenciální rozměr a věcná analýza mu není zcela úměrnou metodou. V další části článku je tedy do kontextu předchozího výkladu zasazen literární obraz beznohého žebráka, který v Klímových prózách čas představuje, a je vyložena jeho specifická symbolická role v „egosolistickém“ vztahu k časovosti.
This article is dealing with the meaning of the eternal recurrence and the reason of time in philosophical work of Ladislav Klíma. Klíma’s understanding of eternal recurrence contains logical inconsistencies which are being analysed. The conditions established by Klíma do not agree with results which are concluded. Nevertheless, the point of Klíma’s relation to time is more existential and the logic analysis is not proportional to the sense of so called „egosolism“. Klíma’s literary image of time which is shown as a legless beggar is established to the previous ideas of eternal recurrence analyses, too. Its role in the specific confession of Klíma’s philosophy is explained as well.
|
|
|
4.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Jan Zouhar
Jan Zouhar
Albína Dratvová on Female Psyche
abstract |
view |
rights & permissions
| cited by
Česká filosofka Albína Dratvová (1892–1969) je připomínána především pro své práce z filosofie přírodních věd a jako autorka řady učebnic filosofie a logiky pro střední školy. Významnou část jejího myšlenkového odkazu tvoří také publikace antropologicko-etické. Mezi nimi má důležité místo knížka Duše dnešní ženy. Autorka v ní vychází z vlastní zkušenosti a vlastních zážitků a věnuje se významu a úkolům duševní činnosti žen v nových podmínkách a formách ženské aktivity. Jemná analýza duševní situace žen je i výzvou a návodem pro nalezení smyslu života.
Czech philosopher Albína Dratvová (1892–1969) is especially remembered for her work in philosophy of natural science and as an author of a number of secondary school textbooks in philosophy and logic. An important part of her intellectual legacy consists of her anthropological-ethical works, most importantly the work Duše dnešní ženy (On the Soul of the Contemporary Woman). The author proceeds from her personal experience and focuses on the role and function of the mental activities of women in new conditions and forms of women’s activity. The subtle analysis of the mental situation of women also brings a challenge and directions for finding the meaning of life.
|
|
|
5.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Jan Brázdil
Jan Brázdil
Empirical Approach to Moral Character
abstract |
view |
rights & permissions
| cited by
V této práci představuji a analyzuji stěžejní část diskuse, která vznikla mezi mysliteli inspirovanými psychologickým situacionismem a obhájci konceptu morálního charakteru, který se objevuje v aristotelské myšlenkové tradici. Jádrem této diskuse je otázka, zda zůstává tento koncept empiricky adekvátním ve světle nedávných poznatků sociální a kognitivní psychologie. Tedy zda představuje dostatečně významný determinant chování navzdory působení situačních faktorů, jakými jsou sociální nátlak, momentální mentální nastavení či pouze špatné počasí. Přičemž musí být natolik významným determinantem, aby bylo smysluplné v praxi věnovat cenné zdroje na jeho kultivaci v rámci výchovy a vzdělání.
In this paper, I present and analyze the key part of the discussion that arose between the authors inspired by psychological situationism and the advocates of the concept of moral character that appears in the Aristotelian thought tradition. At the heart of this discussion is the question of whether this concept remains adequate despite recent findings of social and cognitive psychology. Whether it represents a significant determinant of behavior, withstanding various factors such as social pressure, momentary mental settings or even just something quite simple like bad weather. Its significance then must be high enough for it to be meaningful to devote valuable resources to its cultivation in practice.
|
|
|
|
6.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Jakub Mareš
Jakub Mareš
Niall Ferguson’s Civilization: A Critique
abstract |
view |
rights & permissions
| cited by
Velká divergence (tj. proč evropský pokrok překonal zbytek světa) je významné téma civilizačních studií s přesahy do eticko-politických diskuzí. Fergusonova Civilizace: Západ a ti ostatní přináší vlastní řešení této otázky – šest klíčových výhod Západu. Tento článek se pokouší ukázat, že Fergusonovo pojetí nejenže je otevřeně politické a má problematickou vnitřní konzistentnost, ale rovněž odporuje současnému historickému vědění.
Great divergence (i.e. why Europe progressed faster than anyone else) has an important place in civilization studies as well as political and ethical ramifications. Ferguson’s Civilization: The West and the Rest solves this problem by positing six key advantages of the West. This article aims to show that this approach is not only openly political and problematic in terms of internal consistency, but also unsupported by contemporary historical science.
|
|
|
7.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Daniel Krchňák
Daniel Krchňák
Is Contemporary Human Naturally More Peaceful?
abstract |
view |
rights & permissions
| cited by
Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nature: Why violence has declined a podrobím Pinkerovu analýzu vývoje násilí v lidských dějinách kritice. Dosavadní kritika tohoto díla ukazuje nejen na to, že Pinkerův popis jednotlivých historických období se zdá být na některých místech tendenční, ale že jeho obecná teze o zvyšující se mírumilovnosti společnosti není ze statistického hlediska prokázána. Připojím také vlastní kritiku Pinkerem identifikovaných psychologických změn, které podle jeho názoru vedly k bezprecedentní mírumilovnosti současného člověka. Představím argumenty, které zpochybňují buď to, že tyto psychologické změny skutečně probíhají (proměna směrem k femininním hodnotám péče a k větším empatickým schopnostem), nebo že tyto proměny souvisejí s úbytkem násilí (přechod k utilitaristické morálce a k abstraktnímu myšlení).
Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nature: Why violence has declined a podrobím Pinkerovu analýzu vývoje násilí v lidských dějinách kritice. Dosavadní kritika tohoto díla ukazuje nejen na to, že Pinkerův popis jednotlivých historických období se zdá být na některých místech tendenční, ale že jeho obecná teze o zvyšující se mírumilovnosti společnosti není ze statistického hlediska prokázána. Připojím také vlastní kritiku Pinkerem identifikovaných psychologických změn, které podle jeho názoru vedly k bezprecedentní mírumilovnosti současného člověka. Představím argumenty, které zpochybňují buď to, že tyto psychologické změny skutečně probíhají (proměna směrem k femininním hodnotám péče a k větším empatickým schopnostem), nebo že tyto proměny souvisejí s úbytkem násilí (přechod k utilitaristické morálce a k abstraktnímu myšlení).
|
|
|
8.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
From The Union of Philosophy
view |
rights & permissions
| cited by
|
|
|
|
9.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Otakar A. Funda
Otakar A. Funda
Nad knihou Jana Svobody: Masarykův realismus a filosofie pozitivismu
view |
rights & permissions
| cited by
|
|
|
10.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Kristína Kmeťová
Kristína Kmeťová
Emil Višňovský et al.: Normativita ako vôľa k poriadku
view |
rights & permissions
| cited by
|
|
|
11.
|
Studia Philosophica:
Volume >
64 >
Issue: 2
Ivana Holzbachová
Ivana Holzbachová
Milan Kreuzziger – Ondřej Lánský (eds.), Modernita/modernity v euroasijských a civilizačních kontextech
view |
rights & permissions
| cited by
|
|
|